Investoři přesunuli v uplynulých měsících ze Spojených států do Evropy kapitál v hodnotě stovek miliard dolarů. Z transatlantického toku peněz těží evropské akciové trhy, které v letošním roce podávají mimořádný výkon. Hlavní český, německý a španělský index zatím vykazují mohutné posílení o více než dvacet procent.
V „plusu“ přes dvacet procent je od prvního ledna i Varšava, Athény a Budapešť. Hlavní slovinský akciový index posílil od začátku roku dokonce o více než třicet procent.
K mohutnému přesunu přispěl slabý dolar a relativně nízké ceny evropských akcií. A také nepředvídatelné chování americké administrativy Donalda Trumpa a zhoršující se výhled dlouhodobé finanční stability USA.
Posledně díky daňové legislativě z dílny Donalda Trumpa. „Big Beautiful Bill“ aktuálně ležící v Kongresu by podle odhadů kongresového rozpočtového úřadu (CBO) v příští dekádě prohloubil americký deficit o 2,4 bilionu dolarů.
Analytici švýcarské banky UBS nedávno odhadli, že odklon investorů od Spojených států k Evropě bude v příštích pěti letech znamenat přesun kapitálu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů směrem k evropským burzám.
„Ve fondu stále držím evropské nadvážení, nyní 37 procent versus třicet procent neutrál. A myslím, že může pokračovat,“ říká Mikuláš Splítek, portfolio manažer fondu Small Stocks od Erste Asset Management. Pokračovat lze podle něj mimo jiné proto, že evropské akcie jsou oproti americkým stále levnější.
Kapitál podle něj proudí přes Atlantik ve velkém i kvůli hrozbě recese v USA.
„Indikuje ji pokles spotřebitelského sentimentu. Také pohled na akcie, které jsou výprodeji nejvíce zasaženy. Peníze se odtamtud stahují. Obvykle by šly hlavně do dluhopisů, ale stagnující výnosy amerických obligací a naopak rostoucí evropské akcie ukazují, že ve hře jsou možná ještě jiné faktory favorizující Evropu,“ míní Splítek.
Zdroj: Google
Chaotické jednání americké administrativy má za krátkodobý faktor. „Když se tohle všechno sečte a fondy či pojišťovny se rozhodnou přesunout část peněz z USA do Evropy, evropské akcie neproporcionálně více benefitují, protože podle kapitalizace firem je Evropa vůči USA třetinová,“ dodává Splítek.
V posledních měsících přicházely od velkých institucionálních investorů signály, že své alokace upraví v neprospěch USA. Globální průzkum mezi manažery fondů od Bank of America minulý měsíc ukázal největší podvážení amerického dolaru za téměř dvě desetiletí.
Nejčastější destinací čerstvě realokovaného kapitálu je právě Evropa. „Fundamenty evropských akcií se do určité míry zlepšily. Pomáhá jim příklon ke zbrojení a uvolnění dluhové brzdy v Německu,“ vysvětluje portfolio manažer makléřské společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Berlín, kdysi známý velice úspornými rozpočty, plánuje utratit stovky miliard eur na infrastrukturu a bezpečnost. Akcie německé zbrojovky Rheinmetall vystřelily od začátku letošního roku o více než dvě stě procent.
Ekonomové ze Citigroup očekávají, že německé rozvolnění finančních kohoutů od druhé poloviny příštího roku nakopne růst v celé eurozóně.
Zdroj: Google
Navíc je zde možnost, že se dřívější atraktivita aktiv v USA jen tak nevrátí. „I kdyby Trump rezignoval nebo byl odvolán, MAGA hnutí nezmizí a může vygenerovat podobně ,kvalitního‘ prezidenta. A makroekonomicky neudržitelnou politiku USA nechtějí řešit ani demokraté,“ myslí si hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka.
Z dat analytické platformy LSEG Lipper je vidět, že jen v týdnu končícím 16. dubnem do evropských akciových fondů přiteklo 11,13 miliardy dolarů v čistém, zatímco z těch amerických 10,62 miliardy odteklo.
Už v březnu byl přitom patrný prudký nárůst objemu kapitálu mířícího do největších evropských ETF fondů, zatímco přísun peněz do těch amerických začal vysychat.
Aktuální situace pochopitelně neznamená, že by investoři na americké akcie zcela zanevřeli. Například akciový fond J&T Opportunity pod taktovkou portfolio manažera Michala Semotana mezi únorem a květnem svou expozici na USA o pár procentních bodů navýšil.
Jiný akciový fond od J&T, NextGen, měl v květnu expozici na USA přes sedmdesát procent.
„USA sice čelí výzvám v oblasti fiskální politiky, ale alternativy nejsou méně rizikové: evropské státy jsou na tom z hlediska zadlužení mnohdy srovnatelně či hůře. Francouzský veřejný dluh tvoří cca 113 procent HDP, italský 135 procent a španělský 102 procent,“ vyjmenovává Mojmír Zálešák z investiční komise fondu NextGen.
The post Transatlantický úprk. Proč se stamiliardy dolarů přesouvají z USA do Evropy? appeared first on Forbes.
