Takzvaná reciproční cla mají vstoupit v platnost až za sedm dní, začnou se tedy vybírat 7. srpna. Tato lhůta má umožnit celním orgánům, aby se na věc po technické stránce připravily, sdělil agenturám vysoce postavený představitel administrativy pod podmínkou zachování anonymity.
ČTĚTE TAKÉ: Trump dal ultimátum Putinovi. Hrozí cly a opatřeními, pokud neučiní kroky k ukončení války
Výjimkou je Kanada, clo na dovoz velké části zboží ze sousední země Trump samostatným exekutivním příkazem zvýšil na 35 procent z předchozích 25 procent a začne platit už v pátek.
Nová cla se týkají 69 obchodních partnerů Spojených států: 68 zemí a 27členné Evropské unie. Některým z nich se podařilo před pátečním termínem uzavřít dvoustranné dohody o snížení cel, jiné ani nedostaly možnost s Trumpovou administrativou vyjednávat, podotkla agentura Reuters. V Trumpově nařízení se uvádí, že zboží ze všech ostatních zemí, které nejsou v seznamu uvedeny, bude podléhat celní sazbě ve výši deseti procent.
Cla budou platit na Izrael i Tchaj-wan
Sazby na dovoz zboží do USA byly stanoveny například na 30 procent v případě Jihoafrické republiky, 25 procent na dovoz z Indie, 20 procent z Tchaj-wanu či 15 procent na dovoz z Izraele. Na Srbsko se vztahuje sazba 35 procent, na Švýcarsko 39 procent, 40procentní sazbě čelí Barma a Laos a nejvyšší, 41procentní sazba se týká Sýrie.
Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat clo 15 procent, týká se to i dovozu aut. U některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, bude platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru.
Cílem opatření je „restrukturalizovat světový obchod ve prospěch amerických pracovníků“, uvedl Bílý dům v prohlášení. Trump označuje jím zaváděná cla za reciproční, a to přesto, že obchodní partneři ve skutečnosti cla ve stejné výši na dovoz amerického zboží neuplatňují.
Trump ve svém příkazu uvedl, že někteří obchodní partneři, „přestože se zapojili do jednání, nabídli podmínky, které podle mého názoru dostatečně neřeší nerovnováhu v našich obchodních vztazích nebo se dostatečně nepřizpůsobili Spojeným státům v hospodářských a národně-bezpečnostních otázkách“.
Vysoce postavený představitel Bílého domu agentuře Reuters řekl, že bude oznámeno ještě několik obchodních dohod a že například v případě Číny rozhodnutí ještě nepadlo. „Máme nějaké dohody,“ uvedl. „Ale nechci předbíhat prezidenta Spojených států s oznamováním těchto dohod,“ dodal.
Pokud mají Spojené státy s některou zemí přebytek zahraničního obchodu, bude podle tohoto představitele dovozní clo činit deset procent; pokud mají jen nízký obchodní schodek, činí clo 15 procent.
Jde o finální sazby?
V souvislosti s vysokými cly na zboží z Kanady, která je po Mexiku druhým největším obchodním partnerem USA, řekl, že kanadští představitelé „neprojevili stejnou míru konstruktivního jednání, jakou jsme viděli na mexické straně“.
Trump ve čtvrtek po telefonátu s prezidentkou Claudií Sheinbaumovou prodloužil Mexiku lhůtu na další jednání o obchodních vztazích o 90 dnů s cílem je dosáhnout nové obchodní dohody. Mezitím bude dál platit aktuální 25procentní clo na dovoz mexického zboží do USA.
„První věc, kterou je třeba poznamenat, je, že si nejsme zcela jisti, zda se pro tyto země jedná o konečné sazby, nebo zda jsou stále předmětem jednání... když se podíváme na tlumenou reakci trhů, je to zřejmě určité vyčkávání typu, je tohle už doopravdy? Nebo se povedou další jednání?“ řekla agentuře Reuters ekonomka Illiana Jainová ze společnosti Westpac v Sydney.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dohoda s USA? Nerudová použila Klausův termín. Děsí mě slábnoucí pozice EU, říká Knotek
