Trumpovy aktuální výroky představují dramatický posun. Ještě před několika měsíci totiž tvrdil, že by Ukrajina měla postoupit část svého území agresorovi, aby válka skončila. Teď naopak hovoří o tom, že Kyjev může získat zpět všechny okupované oblasti, ba dokonce "možná jít ještě dál". Tento obrat vzbudil pozornost nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech.
Skeptický optimismus Evropy
Polský premiér Donald Tusk varoval, že za Trumpovým náhlým optimismem se skrývá nepříjemná pravda: "Prezident Trump řekl, že Ukrajina může s podporou Evropské unie získat zpět všechna svá území. Za tímto nečekaným výrokem se však skrývá varování před snížením zapojení USA a přenesením odpovědnosti za ukončení války na Evropu. Pravda je lepší než iluze," napsal Tusk na síti X.
Evropští lídři Trumpova slova přijali s opatrností. Francouzský prezident Emmanuel Macron je označil za pozitivní signál, zatímco německý ministr Johann Wadephul zdůraznil, že Evropa se musí připravit na větší břemeno a "dospět" v otázce podpory Kyjevu.
Ve čtvrtek však šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Trumpa varovala, že Evropa nemůže být zodpovědná za ukončení války na Ukrajině sama. "Byl to on, kdo slíbil, že zabíjení zastaví," řekla Kallasová. "Takže to nemůže být na nás."
Hlas z Washingtonu
K Trumpovu obratu se vyjádřili i jeho blízcí spolupracovníci. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v Radě bezpečnosti OSN upozornil na obrovské ruské ztráty: "Ruské vojenské ztráty jsou ohromující - počet obětí za jediný měsíc převyšuje celkový počet amerických obětí v Afghánistánu nebo Iráku." Podle Rubia však válka musí skončit, a proto Spojené státy navrhly příměří na současných liniích, přičemž otázka hranic by byla řešena později.
Rubio zároveň varoval, že Trumpova trpělivost s Kremlem není neomezená: "Trump odložil nové sankce v naději na průlom. Místo toho se válka přesunula ze stagnace k eskalaci. (…) Trumpova trpělivost není nekonečná, má možnost uvalit na Rusko další ekonomické sankce." Dodal, že Washington je připraven prodávat Ukrajině jak obranné, tak potenciálně i útočné zbraně.
Podobně Trumpův velvyslanec při OSN Michael Waltz zdůraznil, že prezident se nenechá vydírat: "Putin by měl Trumpovu zprávu přijmout: myslí to vážně, neblafuje." Waltz připomněl, že americký prezident podporuje návrhy, aby NATO sestřelovalo ruské letouny narušující vzdušný prostor členských států.
Co stojí za změnou?
Otázkou zůstává, proč Trump takto změnil tón. Podle expertů může jít o kombinaci několika faktorů: zklamání z Putina, který nedodal slíbené výsledky diplomatických jednání, tlak spojenců v OSN a také snaha ukázat, že Spojené státy stále určují směr. Americký viceprezident J. D. Vance poznamenal, že "prezident je v současné době vůči Rusům neuvěřitelně netrpělivý, protože má pocit, že nedělají dost pro ukončení války."
Na druhou stranu polský premiér Donald Tusk a další kritici varují, že za ostrými výroky se skrývá možnost, že Washington bude chtít přenést větší část odpovědnosti na Evropu. Pokud by USA skutečně omezily svou roli, mohlo by to vést k dalším sporům uvnitř NATO i k prodlužování války.
Samotný Trump zůstává nečitelný. Na otázku CNN, zda stále důvěřuje Putinovi, odpověděl vyhýbavě: "Dám vám vědět asi za měsíc." Tento postoj ponechává Kremlu prostor vyčkávat a zároveň vyvolává nejistotu v Evropě i na Ukrajině.
Signál i nejistota
Obrat amerického prezidenta tedy přináší Kyjevu povzbudivý signál, ale i řadu otazníků. Trump se zřetelně čím dál více přiklání na stranu Ukrajiny, ovšem jeho politika připomíná kyvadlo. Pro Evropu je tak možná důležitější než samotná slova připravenost nést větší podíl na obraně Ukrajiny.
Jak shrnul šéf polské vlády Donald Tusk: iluze mohou být příjemné, ale nakonec je pravda cennější. A ta pravda je, že bez rostoucí evropské odpovědnosti se válka na Ukrajině neobejde - ať už se americký prezident otočí kterýmkoli směrem.
