Alexandr Klempar byl v roce 2024 odsouzen k doživotnímu trestu za vraždu své bývalé přítelkyně a za těžké ublížení na zdraví její spolubydlící. Na Žižkově zavraždil 35letou matku svého devítiměsíčního syna. Jejich společnou kamarádku ve věku 21 let těžce zranil, přičemž jedna z bodných ran přeťala míchu a mladá žena zůstane doživotně upoutána na invalidní vozík.
ČTĚTE TAKÉ: Cizince, který vraždil v Praze, chce žalobce vyhostit. Muž opakovaně utekl z léčebny.
Útok vedl s mimořádnou brutalitou – obětem zasadil celkem 26 bodných ran třemi různými noži. Jde o recidivistu, jehož život se dlouhodobě pohyboval na hraně kriminality a domácího násilí. Dokument přináší výpovědi vyšetřovatelů, rodinných příslušníků i samotného pachatele. Nejde však o zpověď hledající pochopení, ale o detailní a varovný obraz eskalujícího násilí, které bylo dlouhodobě zjevné a opakované.
„To místo činu mám pořád před očima. Když jsem s ním jednal a vyslýchal ho, byl arogantní a agresivní. Typické domácí násilí a expartner stalking. Měli jsme důkazy, že ji opakovaně fyzicky napadal,“ říká v dokumentu bývalý vyšetřovatel případu, pplk. Vladimír Meloun z 1. oddělení SKPV Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy.
Prostitutku ve dvanácti, cigára od třinácti
Klempar se narodil nezletilým rodičům, z kojeneckého ústavu si ho vzal do výchovy děda z otcovy strany. Kriminál jako by měl Klempar v krvi, několikrát seděl i jeho otec. „Jeho otec byl frajer, taky basman (slangový výraz pro opakovaně odsouzeného člověka), chodil po těch basách. Nevychovával ho. Kolikrát seděli spolu,“ vypráví Klemparův strýc v dokumentu Bez lítosti.
Na svého otce Klempar vzpomíná rád, zvláště pak na jeho narozeninové dárky. „S tátou jsem byl opravdu kamarád. Většinu věcí jsem zažíval s ním. Naučil mě kouřit ve 13 letech. Kurvičku mi dal k narozeninám už ve dvanácti. To byl trošku přiopitý,“ šokuje Klempar.
Sám Alexandr byl soudně trestán patnáctkrát. Místo svého prvního nástupu do vězení utekl do Prahy, kde chtěl žít u své matky, s níž do té doby neměl žádný vztah. „Praha mě zničila. To říkali všichni, kamarádi i rodina. Máma mi byla ze začátku cizí, měla přítele, který byl debil. Málem jsem ho zabil sekyrou. Pak už jsem nechtěl být u mámy, i ona dostala strach."
Šel jsem pryč k rodině Majdy. Majdě bylo necelých patnáct. Já jsem ji nemiloval, ona mě milovala. Majda nebyla můj typ, ale dnes můžu říct, že to byla nejlepší žena,“ vzpomíná na svůj první vztah, ze kterého vzešly tři děti. I ji ale napadl, vloupal se do jejího bytu a s nožem vyhrožoval zabitím. Byl za to odsouzen ke čtyřem letům vězení.
Alexandr Klempar se pohyboval v prostředí drog, násilí a organizované kriminality. Sám popisuje, že si v Praze „dělal jméno“ vydíráním jiných dealerů, fyzickým násilím a zastrašováním jejich rodin. Žil z drog, krádeží a podvodů, půjčoval si peníze na občanské průkazy bezdomovců a násilí bylo běžnou součástí jeho vztahů. Jeho partnerské vztahy byly opakovaně provázeny bitím, vyhrožováním smrtí a útoky v přítomnosti dětí.
Doživotí z vášně
Vztah s poslední partnerkou, kterou později zavraždil, vykazoval od počátku známky extrémní kontroly. „Od začátku ji kontroloval, nesměla se vídat s jinými muži v jakémkoli kontextu, izoloval ji od rodiny. Byl velice majetnický,“ popisuje vyšetřovatel, pplk. Vladimír Meloun. Klempar sám bez jakékoli sebereflexe uvádí pravidla, která ženě vnutil: „Neexistuje, aby šla s kamarádem na diskotéku, na tom místě by skončili oba dva, odvezla by je sanitka.“
Svoji poslední partnerku, která už byla maminkou malého synka, brzy po seznámení přivedl do jiného stavu a ještě během jejího těhotenství šel na rok sedět za kšeftování s drogami. To mu ale nebránilo terorizovat ji na dálku. Během několika málo dní ve vězení si opatřil mobil a partnerce posílal tisíce zpráv a dopisů, v nichž vyhrožoval jí i jejímu okolí. „Začínaly tím, jak ji velice miluje a vše jí odpouští, přičemž ona mu nic neudělala… a končily tím, že jestli se k němu nevrátí nebo si někoho najde, všechny zabije,“ shrnuje vyšetřovatel. Své výhrůžky bohužel brzy po propuštění skutečně zrealizoval, když se dozvěděl o jejím novém vztahu.
Bezprostředně před vraždou jí poslal šest hlasových zpráv, v nichž detailně popsal, co udělá. „Prakticky vše, co jí řekl, pak skutečně naplnil,“ konstatuje Meloun. Při předávání nejmladšího syna napadl nožem ji i její spolubydlící. Bodnul celkem 26krát. Matku svého nejmladšího syna jimi usmrtil, kamarádku, která po dobu jeho věznění měla na ženu dávat pozor, aby se s nikým nestýkala, odsoudil k životu na invalidním vozíku. Přesto se Klempar i po činu snaží zpochybňovat vlastní odpovědnost, relativizovat násilí a část viny přenášet na oběť.
„Před tímhle trestem jsem žádný vrah nebyl. Kdybych to chtěl udělat, udělal bych to hned první den, nebo bych je potrestal jinak. Já mám lidi, co dělají trasy, mohl bych je dát do Teplic, tam by šlapali a nikdo by o nich nevěděl,“ tvrdí Klempar. Soud jeho výpovědi označil za absurdní a Klempara za manipulativního pohádkáře nebezpečného pro společnost.
Dokument Za mřížemi tyto výroky nepřebírá nekriticky. Naopak je konfrontuje s fakty, důkazy a výpověďmi vyšetřovatelů, čímž jasně ukazuje, že nešlo o „zkrat“, ale o vyústění dlouhodobého násilnického chování. Žádná osobní minulost pachatele, žádné subjektivní pocity ani domnělé křivdy nemohou tyto činy omluvit.
Nový díl true crime cyklu Za mřížemi je dostupný exkluzivně na prima+.
