Tělo velitele 1. výsadkového praporu 247. gardového výsadkového pluku ruské armády bylo nalezeno 26. března v jeho domě v ruském Stavropolu. Lisickij se měl podle ruských médií zastřelit sám v kuchyni. Smrt potvrdil i starosta Blagodarnenského městského obvodu Stavropolského kraje Alexander Tenkov, jehož citoval web Meduza.io.
ČTĚTE TAKÉ: Protiútok Ukrajiny je na spadnutí. Okupanti už panikaří, tvrdí expert. Zmínil tři slabá místa
Informaci o Lisického smrti na Twitteru sdílela i mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Julija Mendelová. Kolegové podplukovníka tvrdí, že trpěl depresemi. Údajně o tom, že si vezme život, také mluvil, a to prý kvůli tomu, že si někteří jeho podřízení stěžovali na zacházení.
Ukrajinský novinář Jurij Butusov ale na Telegramu uvedl, že velitele zlikvidovala armáda obránců. „Ukrajinští vojáci dnes opět pomstili Ilovajsk a zlikvidovali velitele 1. praporu 247. výsadkového pluku Lisického,“ napsal.
Lisickij se se svým plukem účastnil také války na Ukrajině. Podle Butusova oddíl během invaze utrpěl těžké ztráty a Lisického smrt vážně ovlivní bojovou efektivitu pluku.
„Hrdina“ masakru u Ilovajsku
Osmačtyřicetiletý podplukovník v roce 2014 velel útvaru, který napadl část ukrajinské armády u města Ilovajsk v Doněcké oblasti. Porušil tím tak příměří mezi oběma stranami. Podle webu Unian zemřelo přes 350 vojáků obránců, okolo 450 bylo zraněno a asi 300 vzato do zajetí.
Podle ukrajinských vyšetřovatelům bylo ruské velení hlavním viníkem tragédie. Ukrajinci krátce po začátku invaze v únoru 2022 zabili i dalšího velitele, který se bitvy u Ilovajsku účastnil, plukovníka Sergeje Suchareva.
Ruský prezident Vladimir Putin v roce 2015 ocenil Lisického nejvyšším ruským státním vyznamenáním „Hrdina Ruské federace“. Pro jeho udělení nebylo vedeno oficiální zdůvodnění, nicméně titul se uděluje za zásluhy o ruský stát v souvislosti s hrdinským činem.
Lisickij se od roku 1993, kdy nastoupil do ruské armády, účastnil téměř všech podstatných vojenských konfliktů, do kterých se Rusko zapojilo, informoval web Pravda.com.ua. Zapojil se do akcí v Abcházii, Dagestánu, Čečensku i na Ukrajině.
