Asistuje při vyhodnocování zlomenin, ale i nádorů. Své místo má v diagnostice nebo při zpracování dat, nejčastěji v onkologii a radiologii. Umělá inteligence proniká do zdravotnictví stále více. A stále více jí důvěřují i samotní pacienti. Podle průzkumu České asociace umělé inteligence, který probíhal na reprezentativním vzorku 1053 lidí, tak například 87 procent z nich preferuje vyšetření lékařem, který AI využívá.
Devadesát procent pacientů ji považuje za doplněk, který zvyšuje spolehlivost vyšetření, nicméně přesto jsou přesvědčeni, že živého lékaře nenahradí. U více než poloviny pak přetrvávají obavy, že umělá inteligence může udělat chybu, a zřejmě i z toho důvodu chce mít sedmdesát procent z nich informace o tom, že u stanovení jejich diagnózy lékaři AI využili.
„Už dnes ale AI v Česku analyzuje tisíce snímků za minutu, pomáhá odhalovat to, co lidské oko přehlédne, a dvě třetiny nemocnic ji v nějaké formě využívají,“ přibližuje Matěj Misař, zakladatel firmy Carebot. Český startup už od roku 2021 vyvíjí AI software, který slouží jako pomocník lékařů při vyhodnocování rentgenových snímků.
Dnes je firma nejvyužívanějším AI řešením ve střední a východní Evropě. Jejich software je součástí zařízení kromě Česka i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Bulharsku nebo Řecku. V současnosti expandují také na Střední východ, konkrétně do Spojených arabských emirátů.
Ročně analyzují kolem pěti milionů různých snímků v nemocnicích. Systém se ale učí separátně, což v praxi znamená, že v Praze sedí tým patnácti inženýrů a expertů na AI, jež modely tvoří. Vedle nich je lékař radiolog, který se stará o dalších 140 radiologů z celé Evropy a ti popisují stovky tisíc, miliony snímků tak, aby byly zmiňované modely přesné a databáze co nejširší.
„Na každém snímku se musejí shodnout dva nebo tři lékaři, aby mohly vůbec postoupit do trénovací řady. V realitě pak už žádný náš lékař snímky z nemocnic nepopisuje, to už dělá AI se specialistou z daného zařízení,“ vysvětluje Matěj Misař. Přesnost softwaru dosahuje 99 procent.
„Nejde o nástroj, který by lékaře nahrazoval, má spíš sloužit jako pomyslné třetí oko, které dokáže s velkou rychlostí a přesností upozornit na ty opravdu nejdrobnější změny, které jsou lidským okem snadno přehlédnutelné,“ zdůrazňuje CEO Carebotu.
Jedním z prvních, kdo zavedl využívání AI do své praxe, je radiodiagnostické oddělení v jablonecké nemocnici. Podle primáře Jaromíra Frydrycha mají díky ní lékaři k dispozici kvalitní snímky, což výrazně šetří čas, protože se minimalizuje potřeba opakovaných skenů. Za stejnou dobu vyšetří více pacientů.
„S umělou inteligencí už jsem se ve svém oboru setkal v roce 2019, před covidem, na kongresu v Chicagu, kde to bylo hlavní téma. A od té doby je hitem,“ říká s úsměvem Frydrych. V jablonecké nemocnici AI využívají už tři roky. Mají ji nasazenou na mamografii a testují ji i v dalších oblastech.
Foto Jiří Koťátko
Přesto ji lékaři neberou jako rovnocenného partnera, ale jen jako pomoc či asistenci při vyhodnocování snímků. Výhodou je, že program využívá obrovskou databázi normálních i patologických nálezů, podle které se jednotlivé snímky porovnávají. Další velkou výhodou je, že umělá inteligence není nikdy unavená, čímž se eliminuje riziko, že se něco přehlédne.
„V rámci jednoho vyšetření hodnotíme i tisíce obrázků a lékař se soustřeďuje na hlavní diagnózu, vedlejší nálezy mimo hlavní pozornost tak mohou snadno uniknout a v tom umělá inteligence může perfektně pomoci. Navíc je vyhodnocení pomocí AI rychlejší. V čem však dobrá není, že zatím falešně označuje normální nálezy jako patologické, to musí lékař ohlídat a takové nálezy vyloučit. To je zatím nedostatek umělé inteligence, ale očekáváme, že se bude rychle zlepšovat,“ přibližuje primář.
Nicméně stále je bonusem rychlost. Na mamografii vyšetří v jablonecké nemocnici denně kolem padesáti šedesáti pacientek. Díky AI jich zvládnou o deset víc než dřív.
Z letošního světového reportu Philips Future Health vyplývá, že tři procenta pacientů čeká na specialistu v průměru sedmdesát dní a u třetiny z nich se kvůli zpoždění zhorší zdravotní stav. Kvůli nedostupným nebo nekompletním datům a také administrativní zátěži ztrácejí zdravotníci až čtyři pracovní týdny ročně. I proto 79 procent zdravotníků věří, že umělá inteligence může zlepšit výsledky péče.
V nemocnici v Jablonci nad Nisou testují AI také na jiných přístrojích. Třeba na magnetické rezonanci při záchytu karcinomu prostaty. Měsíčně se na toto vyšetření dostaví v jablonecké nemocnici okolo padesáti pacientů. Vyhodnocení je časově náročné a je potřeba mít vysoce kvalifikovaného lékaře. Zachycené podezřelé nálezy se nahrají do ultrazvukového přístroje, provede se takzvaná fúze a podle toho následně navigovaná biopsie.
Vyhodnocení a příprava označených ložisek je velmi časově náročná a AI s automatickým označením může velmi pomoci. Zatím ale nejsou výsledky takové, jaké lékaři očekávají. Trápí se s falešně pozitivními nálezy. „Uvedu příklad pro představu. Z deseti indikovaných pacientů jsou průměrně dva nebo tři skutečně podezřelí a odesíláme je na biopsii, umělá inteligence jich ale označí z deseti osm. Takže to se ještě musí vylepšit,“ přiznává primář.
Podle CEO Carebotu mají systémy AI mimořádně skvělou negativní prediktivní hodnotu. To znamená, že ve chvíli, kdy označí, že na snímku nic není, pak tam nejspíš opravdu nic není. AI systém je schopen odhalit i malé a těžko detekovatelné patologie, včetně měření srdečního stínu.
„Víme například o pacientovi, který byl přijat na urgentní příjem kvůli zlomeninám po pádu ze žebříku. Carebot si všiml, že kousek od žebra je ale navíc i malá kulička, možná léze. Ukázalo se, že tam léze skutečně je a v počátečním stadiu se tak odhalila rakovina plic,“ popisuje jeden z případů, kde Carebot sehrál významnou roli ve chvíli, kdy byla pozornost lékaře soustředěna na zcela jiný problém.
Na druhou stranu ale přiznává, že někdy může systém upozornit na kuličku, která se nakonec ukáže být jen trochu viditelnější bradavkou.
Foto Carebot
V Carebotu začali AI řešení nabízet nejdříve při rentgenu hrudníku. Pak přidali analýzu fraktury kostí, které mohou odhalit i u velmi malých dětí a mamografický screening. Nově rozšířili systém o CT hlavy a plic.
Kromě asistence při vyhodnocení snímku je možné umělou inteligenci využít v samotném zpracování obrazu. AI je zakomponovaná v rekonstruktorech, které vytvářejí výsledné CT nebo obrázky magnetické rezonance.
„AI dokáže vyčistit získané snímky, odstranit šum, je možné použít daleko tenčí vrstvy řezu a samotný náběr dat velmi zrychlit. Standardní jedno měření na magnetické rezonanci, které běžně trvá kolem pěti minut, zrychlí na polovinu. A například u skenu mozku, kde se běžně v minulosti využívaly 2D snímky, je nyní možné využít 3D zobrazení s jeden milimetr tenkými řezy a mozek je díky tomu možné prohlížet ve všech rovinách,“ říká primář Frydrych.
„To velmi pomůže například u roztroušené sklerózy, kde se významně zlepšuje detekce malých lézí, které nyní nemůžou uniknout. Vidíme celkově velké zlepšení kvality obrazu vlastně ve všech oblastech zobrazení,“ dodává primář.
Foto: Carebot
Carebot spolupracuje rovněž s globální farmaceutickou firmou Bristol Myers Squibb, s níž testuje možnosti využití AI při časné detekci onkologických onemocnění.
Listopad je měsícem, který je zasvěcený rakovině plic, a odborníci se tak snaží prokázat, že pokud by každý snímek kontrolovala AI, tak by se zhruba u pěti až deseti procent pacientů zachytila rakovina dřív než až v pozdním stadiu.
Bez použití umělé inteligence je totiž lékařova schopnost rozeznat z rentgenového snímku nálezy rakoviny plic v úvodních stadiích, kdy je nádor ještě velmi malých rozměrů, značně omezená.
„Po prvních výsledcích, kdy jsme v šesti měsících v testovacích nemocnicích oskenovali sto tisíc pacientů, máme potvrzeno, že jsme pomohli v 56 prvonálezech rakoviny,“ uzavírá Matěj Misař.
Systém od Carebotu je nasazený v pětasedmdesáti českých nemocnicích. Většinou v krajských, které patřily mezi první, jež chtěly AI testovat. Používají ji ale i lékaři ve fakultních nemocnicích, třeba v Olomouci, Ostravě nebo na Bulovce v Praze.
The post Umělá inteligence odhalí i to, co oko nevidí. Pomáhá tak dříve detekovat nádory appeared first on Forbes.
