Říká se, že na vzhled auto nejezdí, ale aspoň trochu se vám líbit prostě musí. A nové Mitsubishi Outlander bude polarizovat. Maska ve stylu "dynamického štítu", přední světla níže v nárazníku a nahoře jen úzké pásky denního svícení, relativně dost chromu, hranatá zadní část karoserie nebo 18- či (jako u testované výbavy Intense) 20palcová kola.
Asijský styl je nezaměnitelný a rozhodně zajímavý, oproti hodně konzervativnímu předchůdci - možná i to spolu s daňovými výhodami v řadě zemí přispělo k jeho popularitě - ale představuje velký skok. Možná bychom si odpustili paket Trail, což znamená plastové obložení spodní karoserie, za 70 tisíc korun. Autu to bez něj sluší více.
Nový Outlander má pod kapotou 100kW benzinový čtyřválec o objemu 2,4 litru. K tomu přední elektromotor s 85 a zadní se 100 kW. Kombinovaně má řidič k dispozici 225 kW, což poměrně podporuje i slušnou dynamiku: z 0 na 100 km/h zrychluje Outlander za 7,9 vteřiny, a protože baterka má nějakou rezervu, auto se i při "úplné nule" rozjíždí na elektřinu. V tomto ohledu mu není co vytknout.
Navíc je celé pohonné ústrojí opravdu velmi dobře odhlučněné a kultivované. Jediný moment, kdy o sobě dává slyšet, je prudká akcelerace, kdy se k elektromotoru připojí i spalovací motor. Ten v tu chvíli o sobě umí dát vědět.
Baterka má kapacitu 22,7 kWh, využitelných je ale méně právě proto, že si auto část kapacity nechává i tehdy, kdy na palubním počítači svítí úplně vybití akumulátoru. Zajistí tím třeba fungování pohonu všech kol, který je řešený výhradně elektricky. Neexistuje žádné mechanické spojení.
Papírově by auto mělo zvládnout 84 kilometrů na jedno nabití v kombinovaném provozu. A protože automobilka udává průměr 23,5 kWh / 100 km, zatímco nám po 840 kilometrech palubní počítač ukazoval rovných 20 kWh / 100 km, je to číslo zjevně více než realistické. Při správném nabíjení, případně dobíjení akumulátoru spalovacím motorem, což lze i vynutit, by se tak Outlander hlavně ve městě nebo na příměstských trasách dal většinu času používat jako elektromobil.
Navíc baterku dobijete i z DC stojanu výkonem až 50 kW. Jen je k dispozici výhradně japonský standard CHAdeMO, který ale většina stojanů třeba u supermarketů nadále nabízí. Problém je, že na 50 kW se nedostanete, nám se povedlo dostat se maximálně na 39 kW. Přesto jsme z 2 na 80 procent dobili za asi 33 minut, automobilka na 80 procent udává asi 32 minut. Jen je škoda, že AC nabíjení je maximálně možné 3,7 kW.
Ze světa elektromobilů má Outlander několikastupňovou rekuperaci od nulové až po hodně silnou, kdy je ho možné téměř ovládat jedním pedálem. Jak je u plug-in hybridů zvykem, zvolit lze několik režimů pohonu: vynutit si elektromobil až do 135 km/h, nechat vše na vyhodnocení auta, dobíjení baterky spalovacím motorem či pošetření nabité energie třeba na dálnici až do města.
A to, jak a kde s autem budete jezdit, nakonec nejvíce ovlivní i spotřebu. Pokud budete nabíjet a pohybovat se víceméně ve městě a na okreskách, tak sice papírového průměru 0,8 l/100 km nedosáhnete, ale pod pět litrů se dostat problém nebude. Se zapojením dálnice stoupne průměr někam k 6,7 l/100 km (stále ale mluvíme o hodnotě s nabitou baterkou alespoň kolem 50 procent). Intenzivní jízda po dálnici si vyžádá klidně devět a více litrů, logicky pak spotřeba i mimo dálnici stoupá s vybitým akumulátorem.
Náš průměr za test byl kromě zmíněných 20 kWh / 100 km ještě osm litrů benzinu. Na jednu nádrž, která pojme 53 litrů, a nabití tak Outlander zvládne k 700 kilometrům. A to ještě větší porci z 840 kilometrů najezdil jako typický dálniční křižník s tím, že jsme elektřinu šetřili do příměstského provozu a na dálnici hodně využívali dobíjení spalovacím motorem.
On totiž jako dálniční křižník funguje Outlander opravdu dobře. Má velmi komfortně naladěný podvozek, k tomu pohodlné sedačky a spoustu místa. Řízení je hlavně kolem středové polohy poněkud strnulé, ale dálkové trasy zvládá s přehledem. Háček je v asistenčních systémech.
Držení v jízdním pruhu v Mitsubishi nejen že pípá, ale když vybočíte, začne auto agresivně přibrzďovat. A to není kdovíjak bezpečné a příjemné. Podobně naléhavý je zvukový signál překročení načtené rychlosti, a asi nejvíce budete proklínat asistenta pozornosti řidiče. Všechno jde vypnout, pruhy a rychlost dokonce spolu v rámci rychlé volby na asi dva kliky, ale hlídání pozornosti znamená nutnost proklikat se v menu palubního počítače hodně hluboko. Před každou jízdou.
Chaotická je vestavěná navigace - ale její obraz si můžete promítnout na přístrojový štít - a vlastně celý multimediální systém s 12,3palcovou obrazovkou. Ten nejvíce připomíná, že Outlander technicky vychází z Nissanu X-Trail, protože podobně nepřehledný a neintuitivní je i systém v něm či modelu Qashqai. Dobrá zpráva ale je, že snad kromě zrcadlení telefonu s ním nemusíte přijít do kontaktu.
Většina funkcí se stejně nastavuje v digitálních budících a klimatizace má svůj vlastní panel s velkými fyzickými ovladači. Příjemné jsou i na dotek měkčené a čalouněné plochy v dosahu řidiče, a to jsme netestovali ani nejdražší provedení. Trochu zamrzelo ale občasné povrzávání "někde" ve voze.
Prostoru vzadu je ve všech směrech dost, opěradlo má dokonce nastavitelný sklon. Vyhřívání zadních sedadel je k dispozici až od výbavy Instyle, podobně je na tom ventilování sedaček vpředu. Masážní funkci tamtéž má dokonce až nejdražší model Instyle+. Kufr má 495 až 1404 litrů, což na velikost aut nejsou nejoslnivější hodnoty, je to ale daň mimo jiné za druhý zadní elektromotor.
Základní cena nového Outlanderu je 1 287 950 korun, testovaná prostřední výbava Intense z celkem pěti nabízených začíná na 1 432 950 korunách. Výbava je ale už opravdu bohatá, jak najdete v samostatném rámečku, byť cena to rozhodně není nízká. Jen pro srovnání: plug-in hybridní Škoda Kodiaq startuje na 1 175 000 korunách, jde ale o předokolku.
