Promovala filmy mířící na Oscary, teď buduje nehtové studio v Karlíně. Její příběh jde proti proudu: místo aby se z Prahy vydala za snem do Ameriky, se Michaela Frank po deseti letech v USA vrátila do Česka, kde svůj „covidový“ koníček proměnila v podnikání. Ze života u filmu však těží dodnes, nehty totiž upravuje i hollywoodským celebritám.
Posledních deset let prožila Michaela Frank na západním pobřeží Spojených států. Zastupovala zahraniční snímky nominované na Oscary i Zlaté glóby. Po červeném koberci se procházela s největšími osobnostmi z filmové branže, a to z Hollywoodu i ze světa.
Další roky zastupovala produkční společnosti. Na druhé straně světa přečkala pandemii covidu a nakonec získala i americké občanství. Motivací jí byla především možnost volit v prezidentských volbách.
Paradoxně však v těch prvních, kterých se coby novopečená Američanka mohla zúčastnit, hlasovala z Česka, kam se po dekádě v USA před dvěma lety vrátila.
A teď přichází onen zvrat ve story, která je vlastně celá tak trochu „obráceně“, než tomu bývá zvykem.
V rodné Praze si totiž mladá žena s rovnými světlými vlasy spadajícími na ramena nedávno otevřela vlastní nehtové studio. A nehty už upravovala třeba i takové star, jakou je americká herečka Julia Roberts. Vyprávět by se ale mělo popořádku.
Že chce takzvaně k fochu, věděla Frank už na vysoké. Filmovou produkci vystudovala na pražské New York University i britské London Film School. A v Anglii sbírala i první zkušenosti na place jako runnerka. Po návratu ze Spojeného království pak střídala reklamní natáčení v Česku.
Když se režisér, kterému tehdy dělala osobní asistentku, přestěhoval do Los Angeles, přemlouval ji, aby přijela za ním.
„Přes den jsem točila film, odpoledne, když ve Státech začínal pracovní den, jsem se spojila na dálku s režisérem a pracovala pro něj až do noci,“ vzpomíná třicátnice. „Tehdy mi bylo dvacet něco a měla jsem na takové tempo dost energie,“ podotýká.
Nakonec ale nátlaku neodolala. Původně do Států vyrazila jen na dovolenou, z Kalifornie už se ale nevrátila. Záhy se totiž – dílem šťastné náhody – dostala k PR pozici, kde zastupovala zahraniční filmy nominované na Oscary či Zlaté glóby.
Nakonec se díky místu office manažerky v produkci seznámila s obchodními zástupci a zástupkyněmi, až se takovou zástupkyní sama stala.
Její náplní práce bylo pro produkční společnosti vyhledávat vhodné filmové tvůrce, kteří už měli v portfoliu potřebný mix zkušeností pro danou práci. Tedy to, co v tuzemsku funguje takzvaně přes kontakty.
Los Angeles – Seattle – Praha
V mezičase se však pokradmu do života mladé ženy se slibně rozjetou kariérou, jíž by jí mohl kdekdo závidět, vloudil překvapivý koníček – dokonalé nehty.
„Začalo to vlastně otřesným zážitkem. Šla jsem na manikúru, zaplatila za to šílené peníze a ve finále si, i když možná troufale, řekla, že bych to sama zvládla líp,“ říká upřímně Frank.
A tak si s kamarádkami pořídila první vybavení. Místo barů se stejně setkávaly spíše u některé z nich doma, protože večer v kalifornské putyce byl příliš nákladný. A s novým koníčkem navíc ušetřily i za návštěvu nehtového studia.
Zlom však přišel až s pandemií. Kvůli zavřeným salónům začali přes známé přicházet k Frank na úpravu nehtů i cizí lidé. Muži i ženy, přičemž mužských zákazníků bylo dle Frank v Los Angeles možná i více než zákaznic.
„A oni mi tehdy začali nechávat dýška,“ vzpomíná na první nesmělé krůčky k vlastnímu salonu světlovlasá žena.
Nakonec se společně se známým přihlásila do školy, kde získala licenci. “Kdyby nebyl covid, nikdy by se to nestalo, neměla bych čas jezdit na druhou stranu města do školy,” popisuje žena.
A tak, když se z Los Angeles stěhovala do Seattlu, vzdušnou čarou vzdáleného asi patnáct set kilometrů na sever, hledala byt, ve kterém by bylo možné provozovat i nehtové studio.
„Bytové salóny jsou v Americe běžné. Lidé jsou zvyklí chodit na nehty k někomu domů ,“ konstatuje Frank.
Do Seattlu se, jak to zpětně hodnotí, patrně stěhovala i kvůli tomu, že se jí začalo stýskat po po Česku. „Seattlovské podnebí, a díky tomu i příroda, je tomu českému bližší než losangeleské, jen měřítko všeho je větší,“ přemítá podnikatelka.
Plán se Frank nakonec vydařil. A tak po práci pro produkční společnosti stíhala ve svém novém bytě na severozápadě Ameriky upravit nehty jedné, dvěma klientkám. V Seattlu i tuzemsku, na rozdíl od Los Angeles, péči o nehty vyhledávají podle Frank výhradně ženy.
To, že se ale z nového hobby ve finále stane vlastní podnikání, práce na plný úvazek, vůbec netušila. Když před pár lety seděla s kamarádem v Seattlu a říkala mu, že si sama sebe možná opravdu dokáže představit jako majitelku nehtového studia, byl to spíš neurčitý sen než předzvěst.
Tehdy však cítila, že v dříve vysněné práci se již nemá kam posouvat. Uzrál čas na změnu.
„Jasně, že jsem zvažovala, že bych nastoupila třeba do reklamky. Jenže v Americe bych musela začít zase od začátku. Od elévské pozice. To už jsem nechtěla,“ vzpomíná majitelka nehtového studia.
A tak se nakonec vrátila do Česka. Léta praxe od filmu jí tu však nebyly moc platné. Na místní tvůrce ani produkci neměla kontakty. Navíc její pozice obchodní zástupkyně v tuzemsku v oboru víceméně neexistuje.
A tak nějaký čas pracovala dál na dálku do Ameriky, ovšem s menší obměnou. Nechala se totiž zaměstnat v nehtovém studiu. Ne však luxusním, nýbrž v tom obyčejném, v obchodním centru.
Ve stejný den tedy jednala s předními filmovými tvůrci a tvůrkyněmi v USA, zatímco v Praze brousila zákaznicím nehty. „Nepřišlo mi na tom nic zvláštního, chtěla jsem se naučit, jak to chodí,“ usmívá se bezelstně Frank.
Studio Záděra
Vlastní salon rozjela loni v listopadu. Stálou klientelu, nyní výhradně ženskou, z nichž třetinu tvoří expatky žijící v Česku, si však budovala už měsíce předtím. Z obchodního centra se totiž nejprve přesunula do kadeřnictví, kde si pronajala malý prostor.
A i díky stálým klientkám se jí nakonec salon podařilo rozjet bez dluhu. „To musím zaťukat,“ klepe třicátnice kloubem prstu o černý stolek, u kterého spolu v mrazivém dni z kraje roku upíjíme horký čaj.
K cizinkám žijícím v Praze ji přivedla kamarádka, se kterou ji pojí návrat do rodného Česka po letech na druhé straně Atlantiku. Ta ji propojila s Vanessou Blaho, Američankou žijící v Praze, jejíž profil vanessa.eats.prague sleduje na Instagramu přes dvaadvacet tisíc lidí.
„Dlouho jsem sama žila jako expatka, podle mě si do života přitahujeme to, co je blízké našemu vidění světa,“ přemítá o napojení na komunitu Američanek v Praze podnikatelka. Ke stálé klientele ji tak přivedla i marketingová spolupráce s Blaho.
Na otevření Záděry jí jako první injekce stačilo necelého půl milionu korun. Dnes v salonu vyjma Frank pracují i dvě další ženy. „Zatím jsme sice ještě neobrousily dost nehtů, abychom koupily obrázky na zeď, ale lampičky, stoly a židle tu máme,“ podotýká se smíchem Frank.
Název studia odkazuje na oblíbenou knihu Frank z dětství Zahrada Jiřího Trnky. Parta kluků zde slovo „záděra“ používá coby zástupný výraz pro veškerá invektiva, aby se tak vyhnuli nadávání. Ryze českým názvem vzdává Frank hold české kultuře. A těší ji, když může její původ vysvětlovat zahraničním klientkám.
Její story přeruší telefonát. „Volají mi z produkce, vydržíte?“ omlouvá se podnikatelka. Nedávno se totiž Frank podařilo oba světy – filmový i manikúrní – překvapivě propojit. A kromě zmíněné Julie Roberts tak dochází na reklamní placy upravovat nehty nejedné americké star.
Kvůli smlouvám o mlčenlivosti ale Frank víc prozradit nemůže. Přiznává však, že tvůrčí práce na place, kdy třeba spolupracovala s rekvizitáři a rekvizitářkami na modelování nehtů, které znázorňují listy salátu či paličky k bicím, ji baví ze všeho nejvíc.
A do budoucna by se kromě dotažení vlastního podnikání chtěla uplatnit právě coby manikérka ve filmovém a reklamním průmyslu. Její výhodou je prý především to, že dávno ví, jak s takovými top celebritami komunikovat.
Na denní bázi s nimi jedná už deset let. Patrně díky tomu se jí netřásly ruce a neměla trému, když před pár týdny lakovala nehty Julii Roberts.
Začátky podnikání bývají plné velkých emocí. Zatímco Frank dopíjí čaj, vypráví mi, jak před pár dny seděla vzadu v obchodě nad účetnictvím, zatímco se její dvě zaměstnankyně věnovaly zákaznicím.
„Je to můj salon, rozhlížím se kolem a říkám si – z toho už nevycouváš. A je to vzrušující i děsivý zároveň,“ říká podnikatelka. „Ale i kdyby to nevyšlo, tak já si zase vymyslím něco jiného,“ uzavírá se smíchem Michaela Frank.
The post Uspěla v L.A., dnes má nehtové studio v Karlíně. Manikúru dělala i Julii Roberts appeared first on Forbes.











