Ústavní soud zdůraznil, že nálezem neuzavřel cestu pro jiné typy žalob nebo budoucí klimatické spory.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nález přivítal, Česko podle něj podniká řadu konkrétních kroků. "To rozhodnutí nás mrzí, ale respektujeme jej," řekl radní spolku Klimatická žaloba Vincenc Bouček. Spolek podle něj zváží stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva a bude dále dělat vše pro to, aby se stát postavil ke změně klimatu čelem. "Ubývá nám čas," uvedl Bouček.
Spolek se na české soudy obrátil společně s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku, jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické a několika jednotlivci. Dožadovali se ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v nečinnosti ministerstev životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy při přijímání konkrétních opatření k snížení emisí skleníkových plynů.
Ústavní soud ale poukázal na to, že v Česku momentálně neexistuje zákonná úprava, z níž by ministerstvům plynul závazek provádět konkrétní opatření. Nezanedbávají tedy existující povinnost a nedopouštějí se nezákonného zásahu. Záleží na politicích, jakou právní úpravu přijmou a jaké povinnosti zákonem stanoví.
"Ústavní soud v nálezu do budoucna nijak nepředjímá eventuální úspěšnost jiných žalobních typů nebo klimatických sporů, ať už na poli veřejného či soukromého práva. Svým nálezem do budoucna neuzavřel - a logicky ani neotevřel - cestu dalším klimatickým žalobám," řekla Křesťanová.
Členové a příznivci spolku se ráno shromáždili na Moravském náměstí s nafukovací zeměkoulí a transparentem "Klimatická spravedlnost", část se jich pak vydala vyslechnout rozhodnutí do sněmovního sálu. Vyhlášení nálezu nabralo kvůli velkému zájmu o Klimatickou žalobu i předešlý nález k CHKO Soutok časový skluz.
Spolek také tvrdil, že stát neplní své závazky v ochraně klimatu a svou nečinností zasahuje do jejich práv na život, zdraví nebo příznivé životní prostředí. Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Argumentoval například tím, že závazek snížit emise o 55 procent do roku 2030 platil kolektivně pro Evropskou unii jako celek, zatímco Česká republika měla podle evropského nařízení pouze povinnost snížit do roku 2030 emise o 26 procent oproti roku 2005 ve vybraných sektorech. Unijní klimatické cíle se postupně vyvíjejí. Hladík dnes řekl, že Česko podle všeho pětapadesátiprocentní závazek splní, možná i překoná.
Podle Klimatické žaloby měla ministerstva přijímat takové kroky, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o více než 80 procent a aby Česko dosáhlo do roku 2050 klimatické neutrality. NSS uvedl, že takový závazek pro Česko nevyplýval ani z mezinárodního klimatického práva, ani z práva EU, a to ani po zohlednění lidskoprávních dokumentů a aktuální judikatury Evropského soudu pro lidská práva. I NSS ale zároveň uznal, že stát by mohl postupovat rychleji.
Ústavní soud měl v řízení k dispozici stanoviska Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a právnických fakult. Plynulo z nich například to, že Česko má povinnost snižovat emise skleníkových plynů a přijímat potřebná opatření a že v evropském kontextu se může jevit jako "černý pasažér". Soud obdržel také vyjádření ministerstev, která shodně navrhovala, aby stížnost spolku Klimatická žaloba zamítl.
