Úvaha z pozdního večera. Vondra je pro mě střízlivě uvažující realista, jiní jím opovrhují

Je neděle večer. Skončil slunný den pozdního jara. Na pozadí nebe krvavě zbarveného zapadajícím sluncem posedávají na holých větvích krkavci a lačným oken hledí na doposud zapečetěnou volební urnu. Slunce zapadne, nastane tma. Jedenáctá hodina odbila, urna se otevírá a krkavci se vrhnou na výsledek s radostným křikem: „Já to říkal! Já to říkal! Říkal!?“