"Ruská vláda se rozhodla, že bude pokračovat ve své činnosti. Prezident Vladimir Putin nadále dává najevo, že nemá zájem vyjednávat o příměří a je odhodlán dosáhnout svého cíle, kterým je zničení ukrajinské státnosti," reflektoval okolnosti agrese think-tank.
Analytici se opírají mimo jiné o nedávné vyjádření srbského prezidenta Alexandra Vučiće pro americký Bloomberg. Vučić novinářům poskytl detaily z telefonického hovoru s Putinem, který se uskutečnil v polovině října. Bylo to poprvé po dvou a půl letech, co spolu tito dva politici oficiálně mluvili, podotýká server Ukrajinska Pravda.
Vučić se měl během společné debaty s Putinem pokusit nadnést téma příměří na Ukrajině. Šéf Kremlu mu však odpověděl, že jeho armáda v rámci "speciální vojenské operace," jak Rusové nazývají svou agresi na Ukrajině, neplánuje upustit od svých cílů. Podle ISW se tyto cíle rovnají zničení ukrajinského státu a jeho vlády.
Podle analytiků měl Putin projevit stejný postoj i na červencové tiskové konferenci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Během brífinku odmítnul vyjednávání o příměří s tím, že by takový krok Ukrajině umožnil přeskupit síly a znovu se vyzbrojit.
To by však platilo pro obě strany. Institut se domnívá, že příměří za stávajících okolností by Rusku pomohlo. "Poskytlo by Kremlu čas na další radikalizaci a militarizaci tamní společnosti proti Ukrajině. Okupanti by také těžili z času na odpočinek," hodnotí Institut s tím, že by po pauze pravděpodobně následoval další útok na Ukrajinu.
