V březnu 1984 soudruzi slíbili 350 tisíc trenýrek. Ale chyběla čočka a filé

První měsíc jara 1984 ještě pořád přál lyžařům, i když se v nížinách oteplilo – natolik, že na Nových Mlýnech roztál led a nádrž začala vydávat denně další stovky metráků ryb uhynulých kvůli jedům uniklým z chemičky Jungbunzlauer v rakouském Pernhofenu. Panovalo sucho, a tak čistých vod, které by ekologickou havárii mírnily, se nedostávalo. Na to, že je vláhy málo, si stěžovali samozřejmě i zemědělci, kterým začaly jarní práce. A kontroly – přinejmenším na Slovensku – ukázaly, že stav závlahových systémů v družstvech a na statcích je katastrofální. Čas přitom kvapil – vždyť výlohy a nástěnky se ani nestačily vzpamatovat z tíhy plakátů k vítěznému únoru a už dostaly naloženu další porci, tentokrát k MDŽ. A od únosu československých občanů v Angole už uplynul rok a že bylo to jaro, bez sobotních směn Národní fronty se to neobešlo.