„Už data v loňském roce, kdy jsme zaznamenali 636 infikovaných, včetně dvou úmrtí, ukazovala na postupné šíření nákazy napříč celou republikou a tento trend bohužel pokračuje,“ uvedl SZÚ.
ČTĚTE TAKÉ: V Rusku řádí tajemný virus. Lidé trpí vysokými horečkami a kašlou krev, lékaři neví proč
Onemocnění se podle dat ze zahraničí šíří také v dalších nejen evropských zemích, upozornil. Nákaza má dobré podmínky k šíření vzhledem k dlouhé inkubační době, která může trvat až 50 dní, a často bezpříznakovému průběhu.
Nemoc špinavých rukou se žloutence typu A říká, protože k jejímu šíření významně přispívá nedodržování základních hygienických návyků. „Největší problém to bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně,“ uvedl SZÚ.
Virus se přenáší také znečištěnou vodou, nebezpečné jsou například i kostky ledu z takové vody, varoval. „V exotických zemích se proto nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů,“ napsal ústav.
Závadné mohou být například i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny omyté kontaminovanou vodou. Přenos je možný i přes kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích.
Přibylo dětí bez protilátek
V Česku kvůli dosavadnímu nízkému počtu nákaz a málo rozšířenému očkování proti žloutence typu A přibylo lidí bez ochranných protilátek, což se týká především dětí a mladých dospělých, upozornila zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
„Jsou to jedinci, kteří se s onemocněním dosud nesetkali a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo kontaminovanými předměty nakazit. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ dodala.
Nejlepší prevence?
Nejlepší prevencí je podle hlavní hygieničky a ředitelky SZÚ Barbory Mackové očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě. V Česku jsou k dispozici bezpečné a účinné očkovací látky pro děti od jednoho roku věku i pro dospělé, uvedla.
Stát očkování proti žloutence typu A s výjimkou některých příslušníků integrovaného záchranného systému nehradí.
Zvýšené výskyty virové hepatitidy A v Česku zdravotníci zaznamenali na konci 90. let, v letech 2008 až 2010 a také 2016 až 2017. Nemocnost i tehdy byla zpravidla nejvyšší u předškolních a školních dětí, koncem 90. let navíc i ve věkových skupinách od 15 do 24 let. K tomu tehdy podle SZÚ přispělo rizikové chování mladých lidí v souvislosti s užíváním drog.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Diagnóza od stolu? Stát při posuzování invalidity přitvrzuje, tvrdí experti. Úřady nesouhlasí
