Senátní hospodářský výbor v minulém týdnu odložil schvalování novely energetického zákona, který má například urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie. V novele jsou však obsaženy i kontroverzní kontroly, které míří na solární elektrárny.
DÁLE ČTĚTE: Starosta Novotný chce stáhnout stížnost a nastoupit do vězení. Rodina je s tím v pohodě, říká
„Výhradou jsou právě individuální kontroly. Podle mého nemají smysl a jsou neproveditelné. Chceme totiž kontrolovat něco, co bylo spuštěno před 15 až 16 lety. Kontroly se mají týkat veškerých nákladů a výnosů. Přitom povinnost archivovat faktury je pouze pět let. To nejde jinak udělat,“ řekl pro CNN Prima NEWS Plevný.
Původním argumentem ministerstva financí bylo, že stát chce šetřit a nechce vynakládat další peníze na poplatky obchodníkům se soláry. To se ale podle Plevného může České republice vrátit v budoucnu. „Když vám zákon něco nařídí a nedá se to provést, tak vám potom nic jiného nezbývá. Obávám se, že se jedná o tento případ. Uznávám ale, že to může být například za deset let,“ uvedl Plevný.
Proti tomuto zákonu se ohrazuje velký počet senátorů. Vadí jim například, že se mění pravidla uprostřed hry a navíc jsou kontroly elektráren administrativně náročné. Plevný upozorňuje, že kontrolám by nevyhověly elektrárny, které byly nakoupeny v minulých letech. Provozovatelé by se tak vystavili pokutě až do výše 50 milionů korun.
Stát vyjde novela na miliardy, varuje analýza
Senátoři mají zastání i v analýze platformy Datarun, kterou zpracoval ekonom Petr Bartoň. Podle něj novela přinese jen zhoršení podmínek. A to jak pro majitele fotovoltaických elektráren, tak pro samotný stát. Vláda totiž rozhodla, že podpora pro fotovoltaiky z let 2009 až 2010 bude v přísnějším limitu. Na začátku projednání novely se uvádělo, že jde o úsporu ve výši až 23 miliard korun. Vláda však provedla nulové hodnocení dopadů. Jakýkoli takovýto údaj tedy stojí na vodě.
Za velké administrativní náklady považuje Bartoň skutečnost, že téměř 1 400 elektráren bude zatíženo novou byrokracií v podobě poplatků za externí poradenství a dohledání dat. To zatíží zejména malé firmy s omezenými zdroji. „Pokud by zůstala zachována původní hranice 30+ kW, celkové administrativní náklady by se vyšplhaly na 1,25 miliardy korun,“ uvádí analýza.
Další náklady se objeví v důsledku zvýšeného vnímání rizika (1,33 miliardy korun), kvůli ztrátě příležitosti a efektivity (až 432 milionů korun) nebo kvůli narušení důvěry investorů (zvýšení nákladů o 2,5 miliardy korun).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi budou žít jako sardinky, říká ekonom. Smrskflace už zasáhla i trh s bydlením
