"Je to boj," řekl pro Business Insider Vandier, který stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci a dohlíží na modernizační úsilí aliance.
V posledních desetiletích se armády NATO zaměřovaly převážně na méně náročné protipovstalecké operace na africkém kontinentu nebo třeba v Afghánistánu.
V této souvislosti spojenci přemýšleli o své vlastní obraně jinak a podpůrný průmysl se dostatečně nezaměřoval na přípravu aliance na moderní válku proti silnému protivníkovi.
Invaze na Ukrajinu spustila poplach
Ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v celé Alianci poplach. Západní představitelé varovali, že Moskva by se mohla cítit povzbuzena k hlubšímu pronikání do Evropy, pokud nebude dostatečně odstrašena.
V posledních třech letech mnoho států NATO zvýšilo své výdaje na obranu a nakupovalo více zbraní. Země podél východního a severního okraje - přední linie Aliance, protože sdílejí hranice s Ruskem - posilují svou obranu. Mnozí však stále tvrdí, že je třeba udělat více.
"Myslím, že jsme zapomněli na všechny hlavní principy symetrické války, a proto je to oblast, do které musíme znovu investovat," řekl Vandier s odkazem na konflikt, v němž jsou bojující strany vyrovnanější.
Dodal, že vzhledem k tomu, že se základna obranného průmyslu v průběhu let tolik zmenšila, je její navýšení "velmi obtížné".
Dodávky špičkového vybavení, jako jsou válečné lodě, stíhačky a rakety, navíc mohou být procesem, který trvá roky. Třeba výroba jednoho letounu F-35 zabere přibližně 18 měsíců.
Vandier varoval, že pokud vypukne boj dříve, než NATO dostatečně posílí svou obranu, Aliance by mohla mít velký problém.
Členské státy zvyšují výdaje na obranu, je to dost?
Vandier uznal, že NATO má před sebou ještě dlouhou cestu, než dosáhne svého plného potenciálu jako moderní bojová síla.
Členské země se zavazují vynakládat více svého HDP na obranu, ale proces přechodu od financování projektů k jejich realizaci zdaleka není jednoduchý. "Je to otázka rychlosti," řekl.
V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, se členové NATO dohodli na výdajích 2 % svého národního HDP na obranu. Od té doby, uprostřed zvýšené ruské agrese, počet spojenců, kteří tento cíl splnili nebo překročili, v loňském roce vzrostl ze tří na 22.
Generální tajemník NATO Mark Rutte začátkem června uvedl, že všichni spojenci letos dosáhnou cíle 2 %. Zároveň ale vyzval hlavy států, aby se na summitu koncem tohoto měsíce dohodly na novém cíli - 5 %, v souladu s výzvami Trumpovy administrativy.
"Faktem je, že v naší kolektivní obraně potřebujeme kvantový skok," řekl. "Musíme mít více sil a schopností, abychom mohli plně realizovat naše obranné plány. Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině," doplnil.
Rychlá digitální transformace
Ve svém úsilí stát se moderní bojovou silou se NATO zaměřuje také na zařazení asymetrických řešení, jako jsou drony a další nové technologie, do svého plánování. Konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zdůraznily hodnotu bezpilotních systémů.
Vandier a jeho Velitelství pro transformaci spojeneckých sil stojí v popředí tohoto úsilí.
Jednou z iniciativ, kterou spustili, je Task Force X, experiment, který se koná v Baltském moři a využívá drony, umělou inteligenci a další technologie k monitorování a odrážení ruské aktivity v regionu.
Na rozdíl od tradičního západního procesu nákupu zbraní, který může být pomalý, je Task Force X pokusem NATO předvést svou rychlost nasazením levných a snadno dostupných systémů pro boj s Ruskem. Zároveň pracuje na integraci nově vznikajících technologií s tradičními námořními operacemi.
Vandier zdůraznil důležitost dosažení toho, co popsal jako "rychlou digitální transformaci". Řekl, že dalším klíčovým prvkem v modernizačním úsilí NATO je zapojení soukromých firem. Podle něj je nutné lépe uplatnit nejmodernější technologie do zpravodajských, sledovacích a průzkumných schopností aliance. "Myslím, že tohle jsou teď dvě nejdůležitější věci pro alianci ve válce," řekl velitel.
NATO už oznámilo, že podepsalo smlouvu s americkou společností Planet Labs PBC, která se zabývá komerčním satelitním zobrazováním. Jedná se o jedinečnou dohodu, která alianci poskytne rozšířené možnosti dohledu a pomůže ji sledovat potenciální hrozby, jako jsou nová obranná opevnění nebo velké koncentrace vojsk podél východního okraje země.
Kromě USA nemá podle Vandiera žádná jiná země tuto možnost a zdůraznil, že pokud Amerika přesune veškeré své sledovací schopnosti kvůli Číně na oblast Pacifiku, Aliance musí být soběstačná a mít zdroje k tomu, aby mohla sledovat Rusko, Ukrajinu i zbytek Evropy - od Arktidy až po Černé moře.
