EU loni poprvé vyrobila víc elektřiny ze slunce a větru než z uhlí a plynu. To ale není případ Česka, které i nadále vyrábí víc energie z jádra a fosilních zdrojů než z těch obnovitelných. Změnit by to mohly akcelerační zóny, tedy plánované oblasti, kde se má výstavba obnovitelných zdrojů výrazně zrychlit. Výhrady k nim má ale vládní koalice.
ČTĚTE DÁLE: Jsou krásné, bohaté a slavné, jenže neexistují. Sociální sítě ovládly dokonalé AI iluze
„Velké elektrárny dělají velký smog. Škodí to savcům, ptákům. Je to nepříjemná věc a ničí ráz krajiny. Neumím si ale představit, že když má někdo chalupu, tak mu 500 m od toho vyroste 250metrová větrná elektrárna. Je to mnohem větší než ty, co tu občas už stojí,“ kritizoval akcelerační zóny poslanec Filip Turek (Motoristé). Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že žádné zóny zatím napevno dané nejsou a je tedy na stávající vládě, kde výstavbu schválí.
„Jsou dny, kdy se zaposloucháte a tu větrnou elektrárnu slyšíte, ale projetí auta dělá větší hluk,“ popsal situaci v obci Rozstání na Prostějovsku její starosta Petr Kraus. „Ať to postaví, ale tam, kde to nebude rušit a kazit přírodu. Ne, jak ten hňup Hladík to chtěl udělat hned za dědinou,“ ohradil se jeden z obyvatelů obce.
Existují ale i obce, kde proti větrným elektrárnám vznikají petice. „Tady je jasná krásná příroda a kdo se má dívat na vrtule nad stromama,“ stěžoval si jeden z obyvatel obce Sopotnice ležící nedaleko Ústí nad Orlicí.
Zatímco část veřejnosti protestuje, větrné turbíny podporují investoři a majitelé pozemků, kteří na nich díky státní podpoře a nájmům vydělávají.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na oslavu Filipa Turka se sjely vozy s originálními SPZ. Poznávací značky baví sítě
