Vláda hodlá navyšovat každý rok výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP, a to v plánu státních rozpočtů pro roky 2026 až 2033. Důvodem je nejisté dění na geopolitické mapě a hrozící nebezpečí ze strany Ruska, vysvětlují zástupci kabinetu. Návrh vypracoval již v březnu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se zákonem o řízení a kontrole veřejných financí. Minulý čtvrtek úpravu stvrdil horní orgán Parlamentu.
K TÉMATU: Musíme se připravit na krizi, způsob ukončení války na Ukrajině ovlivní Česko na roky, řekl Pavel
Jenže kde vzít peníze na tento zářez do státního rozpočtu? Možnosti jsou dvě – zvýšení daní k vyrovnání hodnoty veřejného dluhu, nebo na druhé straně zvýšení každoročních deficitů. Podle nové studie pod záštitou Akademie věd ČR by toto navyšování schodku stejně v budoucnu vedlo k nevyhnutelnému kroku ustanovit vyšší daně.
Druhé řešení by prý bylo také ekonomicky mnohem nákladnější. „Pokud víme, že se obranné výdaje musí zvýšit dlouhodobě, financování výhradně na dluh by pouze znamenalo odsun vyššího daňového břemene na později. Je efektivnější zvýšit daně hned a případný dočasný přebytek spořit v obranném fondu na horší chvíle,“ shrnuje hlavní body výzkumu jeho spoluautor Marek Kapička.
Nechat výdaje vysoké, či je v budoucnu snižovat?
Autoři zohlednili i nejistý výhled po roce 2030. Co se bude dít s výdaji na obranu, totiž ještě není zcela jisté ani v dlouhodobých horizontech současného kabinetu. Ve hře jsou oba scénáře – buď prostředky zůstanou na hodnotě 3,1 procenta HDP i po roce 2030, nebo se budou snižovat tak, že by měly v roce 2050 znovu klesnout na původních 2,2 procenta HDP.
V obou případech vychází výhodněji zmíněné daňové navýšení. I v případě, že by v horizontu let došlo na snížení výdajů, by tato přirážka ze začátku představovala výhodnější variantu.
Skokové navýšení daní by v tomto ohledu bylo optimální již v roce 2026. Podle zjištění think-tanku by takové rozhodnutí financovalo „nejen postupné navyšování obranných výdajů do roku 2030, ale přechodně by sloužilo i ke tvorbě rezervy ve formě obranného fondu, odkud by se peníze na obranu začaly čerpat později“.
Odborníci však zároveň upozorňují, že výzkum vychází ze zjednodušených modelových případů. Uvědomují si, že o podobě financování takto navýšených výdajů nebudou rozhodovat pouze ekonomické faktory, ale i politické. „Podstatné je však rychlé vytvoření věrohodné a dlouhodobé strategie financování obranných výdajů,“ zdůraznili mimo jiné.
Zvláštní obranná daň
Česká armáda přitom počítá s vnitřním dluhem ve výši 265 miliard korun, který je důsledkem dlouhodobého podfinancování. Experti z Centra veřejných financí (CVF) a Peace Research Center Prague (PRCP) při Univerzitě Karlově v souvislosti se získáváním nových prostředků zmínili mimo jiné také cestu daní.
Poukázali třeba na Estonsko, kde již implementovali zvláštní obrannou daň. Ta je kombinací navýšení DPH a daní z příjmů fyzických i právnických osob o dva procentní body. Odvody jsou dočasné – v případě pobaltského státu do roku 2028. Pro stejný krok se rozhodli i na Ukrajině.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zklidnění války na Ukrajině by poškodilo Spolu, potřebuje, aby téma rezonovalo, míní Buzek
