Gurcijev vedl Středisko řízení vzdušných bojů a po zahájení plnohodnotné invaze velel útokům na Mariupol. V té době zlepšil zaměřování řízených střel, napsal ruský server Lenta.ru. Devastace města byla fatální a Ukrajinci považují Gurcijeva za válečného zločince.
Například po známém útoku v březnu 2022 na místní divadlo zemřely stovky lidí, kteří se v něm snažili ukrýt. Rusové ze vzduchu zničili také dětskou nemocnici a porodnici. Za útoky na Mariupol a později na Avdijivku Gurcijeva mnohokrát vyznamenali a zařadili do prezidentského projektu Čas hrdinů.
Ten má připravovat významné účastníky speciální vojenské operace (tak ruští agresoři nazývají svou invazi na Ukrajinu) na klíčové funkce v ruské státní správě. V době atentátu zastával čtyřiatřicetiletý Gurcijev post prvního náměstka starosty Stavropolu, který leží stovky kilometrů na jihovýchod od ukrajinských hranic.
Podle Lenta.ru si Gurcijev dal po půlnoci schůzku s jistým devětadvacetiletým Nikitou Penkovem, který s válečným veteránem bydlel ve stejném domě. Podle kanálu Baza měl Penkov pronajatý byt v Čechovově ulici od začátku května.
Ze záběrů bezpečnostní kamery je patrné, že na něho Gurcijev čekal. Nakrátko ostříhaný muž s taškou přes rameno zamířil k bývalému vojákovi. Když se dostal těsně k němu, došlo k výbuchu. Ten byl pro oba osudný.
Síla improvizovaného výbušného zařízen byla asi 300 gramů TNT, informoval telegramový kanál Shot. Lenta v článku tvrdí, že Penkov měl výbušninu v tašce a tu mu mohl někdo odpálit na dálku. Podle očitých svědků ale muž odpálil granát, píše ruský server.
Vyšetřovatelé tvrdí, že se oba muži znali a zvažují všechny možné verze včetně teroristického útoku. Nevylučují, že Penkov o bombě nemusel vědět. Výbuch byl pro Penkova okamžitě smrtelný, zatímco Gurcijev ještě nějakou dobu podle informací Lenta.ru žil.
