Prodavači, IT specialisté, lékaři, zedníci nebo svářeči, to jsou profese, po kterých je na trhu práce dlouhodobě sháňka. Místo dosavadních 50 tisíc by u nás mohlo ročně získat víza až 70 tisíc cizinců. „Navyšujeme kapacitu pro Filipíny o pět tisíc žádostí. V programu Kvalifikovaný zaměstnanec ve výši 11 tisíc žádostí pro pracovníky z Ukrajiny,“ popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Dva a půl tisíce víz chce pak vláda vyčlenit pro pracovníky v zemědělství z Makedonie, Bosny a Hercegoviny nebo Gruzie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vládní balíček luxuje jen drobné. V Česku dochází k hodně neobvyklé situaci, říkají ekonomové
Úřad práce v minulém roce evidoval ze zemí Evropské unie nejvíce pracovníků ze Slovenska, a to přes 213 tisíc. Necelých 50 tisíc Poláků, obdobně Rumunů, 37 tisíc Bulharů a 23 950 Maďarů. Ze zemí mimo EU je na prvním místě Ukrajina s 269 911 pracovníky.
Třeba na České poště pracují lidé z různých koutů světa. Celkem jde o osmadvacet národností. Například z Izraele, Venezuely nebo africké země Guinnea Bissau. Pracovník na přepážce Gomez Joaozinho je v kontaktu s lidmi prakticky denně. Pracuje tam už 15 let. „Zážitky mám každý den. Občas se na mě klient nebo zákazník zlobí. Pak se dohadujeme a pak mu něco prodám a smějeme se spolu,“ líčil Goem.
Opavské strojírny zachránili před omezováním provozu Indové. „Dělám to pro moji rodinu, mám ženu a dítě. Jsem tady proto, abych je zajistil,“ popsal svářeč Nikhila Vadakkekara Radhakrish, který si v Česku vydělá okolo 40 tisíc. Odloučení od rodiny, která žije pět a půl tisíce kilometrů daleko, prý zvládá dobře.
„S českým trhem práce to neudělá téměř nic, protože je dlouhodobě problém s nedostatkem pracovníků,“ podotkl ekonom Petr Bartoň. Jiní experti se ale obávají negativního tlaku na platy. „Tito zaměstnanci budou levní a budou stlačovat celkovou mzdovou úroveň, která se týká Čechů,“ zdůraznil ekonom Lukáš Kovanda.
