Dnes 65letý Pahlaví je korunním princem a synem posledního vládnoucího šáha Íránu. Jeho otec – Muhammad Rezá Pahlaví – se po islámské revoluci v roce 1979 musel vzdát trůnu a utéct i s rodinou ze země do egyptského exilu, kde pouhý rok nato zemřel. Nyní se o slovo hlásí dlouholetá hlava královského rodu, která drtivou většinu svého života strávila v exilu.
ČTĚTE TAKÉ: Nevděčná Kanada, rozzlobil se Trump. Zrušil pro ni pozvánku do své Rady míru
Kýros Rezá Pahlaví žije i se svojí nejbližší rodinou v USA, konkrétně ve městě Potomac ve státě Maryland. Ve své domovině ale strávil podstatné množství času a ještě v době, kdy jeho otec vládl, se coby mladík dostal do íránského letectva a je tudíž kvalifikovaným pilotem. Po přesunu do zámoří vystudoval politologii na University of Southern California, připomíná magazín TIME.
Dnes působí coby exilový monarcha, který na jedné straně sice dekády bojuje za návrat svého rodu k moci v zemi svých předků, ale na rozdíl od plejády jiných vyhnaných králů z historie netrvá na plném návratu absolutní monarchie, kterou praktikoval jeho otec a šáhové před ním.
Volá například po oddělení náboženské větve od té státní a stejně tak je zastáncem myšlenky nikoliv totálního převratu v Íránu, ale mezinárodně monitorovaného referenda, ve kterém by si Íránci sami zvolili formu vlády, zdali se má z Íránu stát sekulární republikou, nebo konstituční monarchií.
Pro mladé hrdina, staří si pamatují tyranii
Jeho postava je dnes prakticky jedinou dostatečně silnou osobností, ke které se hlásí velké množství demonstrantů protestujících proti vládnoucímu režimu pod taktovkou duchovního vůdce Alího Chameneího.
Dokládají to záběry z těchto protestů ve světě, kde lidé často nesou portréty právě hlavy sesazeného královského rodu. Zejména mladší generace jej hodně vzývá.
Na druhou stranu, Kýros Rezá Pahlaví nemá přílišnou podporu u starší generace. Ta si totiž vesměs pamatuje i to, že jeho otec nepatřil k těm nejosvícenějším panovníkům a protesty proti sobě rovněž krvavě potlačoval. Navíc šáh proti oponentům využíval tajnou policii, uvedla BBC.
Trump: Nevím, zda ho vlastní země přijme
Samotný korunní princ se však do role lídra opozice vehementně staví. „Islámská republika padne. Není otázkou zda, ale kdy,“ cituje portál ABC Pahlavího. Hlásí, že jeho celoživotním závazkem je stát v čele odporu, který z Íránu vyžene „protiíránské síly, které zemi okupují a vraždí jeho děti“. „Do Íránu se vrátím,“ prohlásil v půlce ledna Pahlaví.
Velmi by mu v jeho snaze pomohla podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Írán v minulosti neváhal vojensky udeřit. Tu však nemá. „Zdá se být milý, ale nevím, jak to uhraje se svojí vlastní zemí. Nevím, zda by země přijala jeho vedení, ale pokud by to brala, tak bych s tím neměl problém,“ nechal se podle listu The Times of Israel slyšet šéf Bílého domu s dovětkem, že v takové situaci se Pahlaví ještě nenachází.
Protirežimní protesty vypukly 28. prosince 2025 a vláda se je rozhodla tvrdě potlačit nasazením policistů a vojáků a vypnutím internetu. Podle dostupných údajů, které nelze nezávisle potvrdit, zahynuly při protestech desítky tisíc lidí a obdobné množství bezpečnostní složky autoritářského režimu zadržely.
PODÍVEJTE SE: PŘEHLEDNĚ: Trump v Davosu vzbudil naději, dal najevo zklamání. Co hlavního v projevu odhalil?
