„Pokud Afghánistán nevrátí leteckou základnu Bagrám těm, kteří ji vybudovali, tedy Spojeným státům americkým, stane se něco zlého,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social, přičemž poslední větu v souvětí napsal verzálami a prohlášení zakončil třemi vykřičníky.
ČTĚTE TAKÉ: Matka Tereza, Mandela a Trump. Kdo všechno navrhuje prezidenta USA na Nobelovu cenu míru?
Co přesně Tálibánu hrozí, americká hlava státu neupřesnila. O snaze své administrativy získat leteckou základnu zpět se poprvé zmínila ve čtvrtek v Británii na tiskové konferenci po jednání s tamním premiérem Keirem Starmerem.
Americká armáda se ze základny stáhla v roce 2021, kdy na začátku vládnutí prezidenta Joea Bidena dokončovala odchod ze země na základě mírové smlouvy s Tálibánem, kterou ještě ve svém prvním funkčním období dojednal a nechal v katarském Dauhá podepsat právě Trump.
Hodinu od čínské výrobny jaderných zbraní
Podle Trumpova dřívějšího prohlášení má Washington o základnu zájem, neboť je „jen hodinu vzdálená od místa, kde Čína vyrábí jaderné zbraně“. Trumpova slova následně podle agentur odmítl vysoký úředník afghánského ministerstva zahraničí Zakir Džalali. Podle něj je přítomnost americké armády na afghánském území nepřijatelná, neboť to vylučuje zmíněná smlouva z Dauhá.
Není jasné, zda Spojené státy nyní vedou ohledně Bagrámu nějaká jednání s vládou Tálibánu. Agentura AP připomíná, že Tálibán se potýká s hlubokou ekonomickou krizí, mezinárodní izolací, vnitřními rozpory a konkurenčními ozbrojenými skupinami.
Historie základny
Základnu v Bagrámu vybudoval Sovětský svaz v 50. letech 20. století a při invazi do Afghánistánu jeho armádě sloužila jako hlavní vojenské stanoviště v zemi. Spojené státy ji získaly po svržení Tálibánu v roce 2001, kdy byla v troskách. Američané ji znovu vybudovali a dosáhla rozlohy 77 kilometrů čtverečních, píše se na internetových stránkách britské BBC.
Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při ofenzivě proti Tálibánu a teroristické síti Al-Káida po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Americká armáda základnu opustila v červenci 2021, v polovině srpna ji obsadil Tálibán.
Spojené státy vládu Tálibánu neuznávají, nicméně v Kábulu minulý týden jednali američtí diplomaté. Podle afghánského ministerstva zahraničí se rozhovory týkaly například lidí zadržovaných v obou zemích.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Gaze se daly do pohybu statisíce lidí, ukazují záběry. Izrael zahájil hlavní fázi ofenzivy
