„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům.
K TÉMATU: Čtyři vojáci jednou ranou. Ukrajinský operátor zlikvidoval skupinu okupantů, ukazují záběry
Zdůraznil, že šéf Kremlu Vladimir Putin nemá zájem o mír. „Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Ukrajinu podle něj čeká velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc.
Kromě Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, bude tématem úterního jednání i dění na Blízkém východě, schůzky v Bruselu se osobně zúčastní jordánský král Abdalláh II.
Jednání aliančních šéfů diplomacií je poslední podobnou akcí pro amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Nově zvolený prezident Donald Trump, který do funkce nastoupí v lednu, si za svého šéfa diplomacie vybral dosavadního floridského senátora Marka Rubia.
Schůzky ministrů zemí NATO se zúčastní také poprvé ve své funkci ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Mezi spojenci z NATO panuje v posledních týdnech nejistota ohledně další americké pomoci válkou zmítané zemi.
Hořká zkušenost budapešťského memoranda
„Jsme přesvědčeni, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu a také faktorem zadržování další agrese Ruska proti Ukrajině a dalším státům je jedině plnoprávné členství Ukrajiny v NATO,“ citoval web deníku Ukrajinska pravda z úterního prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí. Ukrajina se podle dokumentu předem zříká všech alternativ ke členství v alianci. „S hořkou zkušeností z budapešťského memoranda nepřijmeme žádné alternativy, náhražky či náhrady plnoprávného členství Ukrajiny v NATO,“ zdůraznilo ministerstvo.
„Rusko pokládá možné členství Ukrajiny v NATO za hrozbu,“ uvedl rovněž v úterý před novináři mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě tato hrozba také představovala jeden z hlavních důvodů vpádu ruských vojsk do sousední země, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajinská snaha o plnoprávné členství v NATO je podle něj „v absolutním rozporu s naší tezí o nedělitelné bezpečnosti“. „Proto je takové potenciální řešení pro nás přijatelné, protože by představovalo událost, která nás ohrožuje,“ zdůraznil.
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Británie také Rusko. To ale pod vedením Putina závazky nedodrželo.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Válka na Ukrajině vyčerpává i Rusko. Pozastavení bojů by nyní ocenilo, shodli se experti
