Vůně na míru. Jak se v Perfumed Prague mění parfémy v umělecká díla

Forbes Před 16 hodinami

Lípa, šeřík a čerstvě vyprané prádlo. To jsou vůně, které miluji. Vezmou mě zpátky do dětství a zahalí konejšivým dojmem klidu a čistoty. V srdci Prahy si mám dnes v pobočce Perfumed Prague namíchat vlastní parfém a mám celkem jasnou představu. Jak už to tak bývá, nakonec všechno dopadlo úplně jinak.

Když se Ola Dworzycka a Borys Kudela rozhodli otevřít svou parfémovou dílnu, bylo to pro ně jako návrat domů. Do místa, kde se jejich polské kořeny spojily s touhou po kráse a vznešenosti. Olina matka je chemička a Ola už od dětství milovala práci s kádinkami a pipetami. Později to i ji zavedlo na chemickou fakultu.

Olin a Borysův příběh protkaný vůněmi se začal psát skoro před patnácti lety na oslavě nového roku ve Varšavě. Životní cesta je dále přivedla až do Grasse, provensálské mekky parfumérů, kde studovali dva roky. Od té doby tam jezdí i třikrát ročně.

„Na začátku to byla láska k vůním. Když jsem byla malá, procházela jsem se kolem domu, kde byly rybízové a angreštové keře. Všechno kolem mě vonělo,“ vzpomíná Ola. Ostatně „Když se z lásky k vůním stane celoživotní poslání“ je slogan byznysu, který mají v Praze od roku 2016. Co je to poslání, ptám se. Odpovídají prostě. Chtějí lidem dělat radost a chtějí, aby odcházeli s úsměvem.

Pro oba je jejich prací krása vůně i její schopnosti vyvolávat vzpomínky. Parfém se stává pod jejich pečlivým dozorem v Perfumed Prague nositelem emocí. Protože právě to podle nich dává parfémům moc a schopnost přenášet nás na jiná místa, do jiných světů.

Borys mi povídá, že pro něj je parfém cesta, jak zachytit okamžik, jak se spojit s minulostí i přítomností, ať už jde o vůni zralého jablka, nebo vábnou pryskyřici, která zahřeje v zimních měsících. Ola hned doplňuje, že právě roční období a počasí hraje ve výběru parfému obrovskou roli.

Je sychravý den, venku chladno a zrovna hřejivé tóny mě v jejich útulném obchůdku a výrobně zároveň lákají. „Vůně je jako hudba. Každý tón musí zapadnout do sebe, aby vznikla harmonie,“ říká Borys a dodává, že i přes různé trendy, které parfumérství ovlivňují, jde vždy o hledání té správné rovnováhy mezi uměleckou vizí a osobní emocí.

Každá vůně je v Perfumed Prague vytvářena na míru a je zcela unikátní, tak jako její nositel. Ať už jde o zážitky z dětství, o vzpomínky na babiččinu zahrádku, nebo o vůni dřeva, každá ingredience je vybírána tak, aby odrážela konkrétní příběh a osobnost.

Když si lidé vybírají parfém, tak vyjadřují, kdo jsou.

„Parfém může být jako druhá kůže,“ říká Borys. „Je to něco, co vás obklopuje, aniž byste to museli říkat slovy. Když si lidé vybírají parfém, tak vyjadřují, kdo jsou,“ dodává.

„Někdy lidé přicházejí s příběhy,“ doplňuje Ola, „kdy vůně, kterou vyberou, jim připomene nějaký moment, nějakou osobu nebo místo, které mají rádi. A to je to, co dělá parfém tak výjimečným. Je to hodně o osobní historii, kterou v sobě neseme.“

Jeho výroba je proces, který vyžaduje trpělivost, ale výsledek je zcela jedinečný. Výroba parfému „na tělo“ je proces, který může trvat kdekoli mezi půlhodinou až hodinou. Vůní v obchůdku mají přes dvě stě. Všechno ale ovonět nezvládnu. Ptají se mě na mé oblíbené květinové vůně.

„Lípa. Šeřík. Magnolie. Pivoňka. Nemám ráda levanduli a nemusím umělou vůni růže,“ odpovídám.

„Nejste jediná, levandule je kontroverznější, než by se mohlo zdát. A dřevité tóny?“ chtějí vědět dál.

„Nepoužívám je. Nebo o tom nevím. Rozhodně ale spíše lehčí,“ zamyslím se.

„A další oblíbené vůně?“ tážou se do třetice.

„Vanilka. Perníček. A vůně čerstvě vypraného prádla,“ odpovídám zase.

Ola postupně všude kolem sebe vytahuje všechny různě velké baňky, které jsou vystaveny v poličkách na zdech obchodu. V předvýběru máme asi patnáct vůní. Čichám k tmavým skleněným víčkům a rozděluji je na „líbí – doleva“ a „nelíbí – doprava“.

Snažím se nekoukat na nápisy na baňkách a nechat vévodit vůni a čich. Švestka doleva. Mořská sůl doprava. Semiš doprava. Cedr doprava. Lípa doleva. Sedmikráska doleva. Déšť doleva.

Vůně vlevo se začaly hromadit. „No hodně květin, ale to nevadí, zkusíme to doplnit o hřejivý tón. Máme i zákazníky, kteří mají zamilovanou jen jednu vůni a odcházejí s jednosložkovým parfémem,“ komentuje Ola.

V další fázi si beru proužky papírku, popíšu je názvem vůně, ponořím centimetr do vonné tekutiny a položím na víčko. Ola kombinuje papírky k sobě a nechává mě jimi zamávat u nosu.

„Zajímavé, ale příliš sladké,“ říkám. Zkouší druhou variantu. „To už je moc studené,“ odvětím po chvíli přemýšlení o vůni. Čeká mě nová trojice proužků papíru. „Takovou vůni bych si vzala v létě, je moc krásná, ale chtěla bych něco ‚zimnějšího‘ a zároveň ne příliš kořeněné ani příliš sladké,“ říkám a začínám se cítit jako náročný klient.

„Devadesát procent našich klientů je nerozhodných,“ uklidňuje mě Ola. Další kombinace. Najednou to nedokážu posoudit. Můj nos ztratil rozlišovací schopnost, a tak se ptám po kávových zrnech. Ta se však v obchůdku nenacházejí.

Jsem poučena, že to je mýtus, že by snad káva měla pomoci neutralizovat vůně a nos zase „zmátořit“. Místo toho mám jít ven a zůstat tam na několik nádechů a výdechů.

S novou variantou jako by se rozsvítil svět. „Lepší, mnohem lepší,“ říkám nadšeně a zjišťuji, že Ola dala pryč můj milovaný šeřík. To mě překvapuje, ale nechávám ji pracovat. Tuším, že se blížíme k cíli. Má v ruce vítěznou kombinaci a začínáme ladit, v jakém poměru vůně smíchat.

Hlava je vanilka, srdce švestka, santal červený a vůně deště do základu. Zase mě pošlou „za dveře“. Mám jít ven, provětrat si nos a vrátit se potvrdit náš finální produkt.

Vracím se vymrzlá. Chtěla jsem zůstat venku co nejdéle a přijít s čistým štítem, tedy nosem. Vůni potvrzuji a neubráním se zpětnému překvapení, že nakonec vypadly mé oblíbené vůně šeřík a lípa. „Přijďte zase na jaře,“ směje se Ola a míchá parfém do flakonu. Údaje si archivují, aby si zákazníci mohli třeba jen zavolat o namíchání nového parfému.

Dostávám poslední úkol. Mám si vymyslet název parfému. „Plum fair,“ vyhrknu po chvíli váhání. Je to totiž švestková vůně, která v něčem evokuje vánoční jarmark, ale zároveň je sofistikovaná, čistá… A hlavně – má. Na etiketu je na psacím stroji vyraženo těchto osm písmen a samolepka už putuje na lahvičku parfému.

Parfémy se začnou přizpůsobovat našemu tělu, našemu duševnímu stavu.

A právě to dělá Perfumed Prague výjimečným. Není zde nic předem dané, vše může být osobité. Každý parfém, každá vůně je pečlivě sestavená z ingrediencí, které se harmonicky propojují v jedinečný zážitek. Nejde o to vybrat si někde v regálu parfém. Zde se člověk může na chvíli zastavit, věnovat čas sobě, prozkoumat, jaká vůně ho skutečně vyjadřuje.

„Technologie nás posune ještě dál,“ odpovídá Ola s nadšením na otázku o budoucnosti. „Parfémy se začnou přizpůsobovat našemu tělu, našemu duševnímu stavu. Představte si parfém, který se rozvine podle vaší aktuální nálady. Vůně, která reaguje na vás a vaše okolí,“ uzavírá s úsměvem.

The post Vůně na míru. Jak se v Perfumed Prague mění parfémy v umělecká díla appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek