Americký prezident oznámil, že plánuje zavést až 250procentní cla na dovoz léků. Farmaceutické firmy plánují masivní stěhování výroby do USA, vynaloží na něj miliardy dolarů. Výsledkem však může být zhoršená dostupnost některých léků v Evropě i ve Spojených státech, varují analytici.
Od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump začal mluvit o extrémně vysokých clech na dovoz léčiv a léků, připravují se farmaceutické firmy na chystanou změnu. Ve velkém plánují rozšíření výroby ve Spojených státech.
Britská společnost AstraZeneca oznámila, že investuje padesát miliard dolarů do rozšíření výroby léčiv v USA. Americká společnost Johnson & Johnson se chystá investovat 55 miliard dolarů, počítá ve Spojených státech s výstavbou čtyř nových závodů. Pozadu nezůstane ani koncern Eli Lilly. Nedávno ohlásil, že se pustí taktéž do budování čtyř nových továren na území USA. Vynaložit chce 27 miliard dolarů.
Podle propočtu analytiků oslovených americkou stanicí CNN přesáhnou celkové plánované investice do rozšíření farmaceutické výroby ve Spojených státech 250 miliard dolarů. A navíc některé farmaceutické firmy své plány pro následující roky nezveřejnily, takže skutečná částka může být ještě vyšší.
Proto se v budoucnu nejspíše postaví méně farmaceutických továren v Evropě. „Znevýhodnění evropských výrobců na americkém trhu může vést ke snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU. To je v rozporu se snahou unie o návrat výroby léků na evropský kontinent,“ říká výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Konečná výše cel na léky zatím není vyjasněná, ale padají i návrhy 250 procent, takže výrobci mají rozhodně důvod k vážným obavám o svůj byznys. Hrozí i omezená dostupnost některých léků a rizika výpadků v Evropě či ve Spojených státech.
„Zavedení cel představuje bezprecedentní zásah do fungování globálního trhu s léky,“ říká pro Forbes David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Cla v jakékoli výši znamenají zásadní odklon od dosavadní mezinárodní praxe s výrazně negativními dopady pro EU i Spojené státy.
Na léčiva, stejně jako na účinné látky a meziprodukty, se nyní clo neuplatňuje. Vyplývá to z dohody v rámci Světové obchodní organizace. „Tato výjimka byla zavedena, aby se zajistila co nejširší dostupnost léčiv pro pacienty po celém světě,“ vysvětluje Kolář.
Zatím není zcela jasné, zda se clo ve výši patnáct procent, na kterých se nyní dohodla Evropská unie se Spojenými státy, vztahuje i na léky. „V dosud zveřejněných materiálech nejsou léky výslovně zmíněny. Obsah dohody se proto aktuálně ověřuje,“ říká Kolář. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ale v minulých dnech připustila, že dohoda se bude vztahovat i na léčiva. „Některá vyjádření ze strany USA však tuto interpretaci nepotvrzují,“ podotýká Kolář.
Ale i tato relativně nízká cla by měla významný dopad na firmy. „Podle odhadů by zavedení cla ve výši patnáct procent znamenalo pro farmaceutické společnosti dodatečné náklady až 450 miliard korun, jde o částku odpovídající téměř celému ročnímu rozpočtu českého zdravotnictví,“ upozorňuje Kolář. Případné vyšší zatížení by tyto náklady pochopitelně dále navyšovalo.
V prvním roce nebo roce a půl mají přitom cla na dovoz léků do USA vzrůst na 150 procent. Následně až na 250 procent. To je dosud nejvyšší sazba na dovoz. Trump tento plán představil v úterý v rozhovoru pro televizi CNBC.
Pochybné americké vítězství
Když AstraZeneca oznámila, že investuje padesát miliard dolarů do rozšíření výroby a výzkumu v USA, označil to ministr obchodu Spojených států Howard Lutnick za vítězství pro americkou výrobu a důkaz, že celní strategie funguje. „Investice přinese dobře placená pracovní místa do Virginie, Indiany, Texasu a zároveň posílí naše dodavatelské řetězce,“ zaradoval se Lutnick s tím, že návrat farmaceutické výroby je jednou z hlavních priorit.
Trump si od zavedení cel na léky slibuje zvýšení domácí produkce a posílení národní bezpečnosti. Zároveň tlačí farmaceutické společnosti ke snížení cen, což je jeden z jeho dlouhodobých cílů. Jenže podle expertů je vývoj a výroba léků velmi složitý byznys a výsledek zavedení cel může být jiný.
Farmaceutický průmysl je postavený na složité globální síti dodavatelů jednotlivých ingrediencí pro léčiva. Takže i při přesunu výroby bude mnohdy nutné podstatnou část preparátů odebírat z ciziny.
Přesun produkce většího množství léků do USA podle analytiků nemusí znamenat, že budou pro pacienty levnější. „V USA jsou výrobní náklady obvykle vyšší,“ srovnává Stephen Farrelly, šéf sektoru zdravotní péče v ING pro CNN. Cena léků je navíc určována pojišťovnami a regulačním orgánem PBM.
Do značné míry se také liší byznys a ceny nově vyvíjených a generických léků. Ty druhé obsahují stejnou účinnou látku jako originální léčiva, ale už není nutné hradit patentová práva za vývoj. Mají mnohem nižší marže.
Generika tvoří až devadesát procent léků předepisovaných ve Spojených státech. Jde zpravidla o levnější preparáty, které se dnes ve velké míře vyrábějí v cizině, zejména v Indii. Přesun výroby do USA se vzhledem k vyšším mzdám a nákladům spojeným s budováním nových továren nevyplatí. Řešením pro řadu firem tak může být odchod z amerického trhu.
Plošná cla na léky tedy podle analytiků nejspíše nebudou fungovat. „Je velmi nepravděpodobné, že bychom se dočkali rozšíření výroby generik ve Spojených státech bez významných finančních pobídek pro tyto společnosti,“ upozorňuje Erin Fox, expertka na farmaceutický trh z University of Utah.
Brzda pro klinické studie
Evropské a americké lékové trhy jsou vysoce provázané nejen na úrovni produktů, ale i v oblasti vývoje, technologií nebo dodavatelských řetězců. „Zavedení cel ve výši stovek procent by fakticky znemožnilo řadu těchto obchodních toků,“ říká Kolář s tím, že ho považuje za nerealistický scénář.
Cla se podle něj promítnou do vyšších cen léčiv, které zaplatí buďto přímo pacienti, nebo zdravotní pojišťovny. „Cena léků je na většině trhů regulovaná, a tak cla jistě negativně ovlivní i počty klinických studií a investice farmaceutických společností do rozšiřování výrobních závodů,“ říká Kolář.
Některé léky by se za nových podmínek nemuselo vyplatit do USA vyvážet, zároveň ale hrozí, že výrobci omezí investice v Evropě nebo část výroby přesunou jinam. „Hrozí narušení rovnováhy mezi exportem a investicemi, které může poškodit stabilitu trhu,“ říká Kolář. Dění v posledních letech ostatně ukázalo, že dodavatelské řetězce jsou stále velmi citlivé na neočekávané změny. Nová cla by mohla vést k prodloužení doby dodání léčiv, a to s dopadem na stabilitu zásobování.
Negativní dopady cel na léky pocítí podle Koláře jak evropští, tak američtí pacienti. „Léky byly z celních opatření historicky vyjmuty z dobrého důvodu a tato změna, pokud se potvrdí, není dobrou zprávou pro nikoho,“ myslí si Kolář.
The post Vyšší cla na léky mohou mít opačný efekt, než si Trump slibuje, věští analytici appeared first on Forbes.
