Jsem si jist, že se to přihodilo v roce 1962 na divadelnické konferenci, a to krátce po premiéře Majitelů klíčů v Národním divadle. Úspěšný autor Milan Kundera se zaslouženě stal středem pozornosti. O přestávce při kávě se ho jeden z divadelních kritiků standardně zeptal, jaké inscenace ho v poslední době zaujaly. Odpověď všechny překvapila, protože zněla okázale nestandardně: Autor úspěšné hry do divadel nechodí. Hry mu skýtají nejhlubší zážitek, když si je doma čte. Ano, hry se mají číst!