Vesmír táhne. A nejsou to pouze domněnky, ale čistá data. Ta nejčerstvější teď vyslalo ven Jihomoravské inovační centrum. Podle nich se tržby firem, které se zaměřují na kosmické technologie, jen v tamním regionu pohybují kolem čtyřiceti milionů eur (více než jedna miliarda korun) ročně. Za poslední tři roky také přijaly na 120 nových odborníků, přičemž jich dohromady mají už přes čtyři sta.
Od roku 2020 sdružuje podniky platforma Brno Space Cluster, která aktuálně zahrnuje dvaadvacet firem a dalších organizací. Mohou tak snadněji spolupracovat na mezinárodních zakázkách i na projektech Evropské kosmické agentury (ESA).
Vesmírný průmysl těží z historické síly regionu v oblasti přesného strojírenství a výzkumu mikroelektroniky, který se postupně provázal s širším aerospace průmyslem.
Ten v regionu zaměstnává přes dva tisíce lidí. „Místní vesmírné firmy měly dříve roli hlavně subdodavatelskou pro západní kosmické firmy, to se ale změnilo a teď už mají kapacitu vést celé vesmírné projekty v pozici lídra,“ vysvětluje Lucie Kanioková z Jihomoravského inovačního centra.
Ostatně na vesmír je zaměřený i obor, který před čtyřmi lety otevřeli na Vysokém učení technickém v Brně. Magisterský program space applications vyučovaný v angličtině připravuje studenty na vývoj a výrobu družic a dalších kosmických technologií. Původně byl určený jen pro dvacet studentů, loni na podzim už se jejich počet mohl zdvojnásobit.
Do vesmírných misí se loni zapojilo hned několik brněnských firem. Tým OHB Czechspace třeba vyvinul kompletní konstrukci sondy, jež poskytuje všechna nezbytná rozhraní pro vědecké přístroje a servisní nástroje, jako jsou solární panely, baterie nebo antény.
To vše v rámci projektu Hera a Aida, jejichž cílem je uskutečnit misi, která vychýlí oběžnou dráhu planetky a pomůže tak vynalézt účinnou techniku obrany Země před možnou srážkou s asteroidem.
V neposlední řadě pak vyslal loni na oběžnou dráhu první českou družici tým Lasar složený ze středoškoláků v čele se sedmnáctiletým studentem brněnského gymnázia a členem letošního výběru Forbesu 30 pod 30 Simonem Klingou. Jejím posláním je otestovat technologii dálkových oprav satelitů pomocí laseru a přispět k odstraňování kosmického odpadu.
Foto Michael Tomeš
Další projekty se chystají v následujících letech. Má mezi nimi být například první český studentský satelit Cimer. Jeho cílem je zkoumat buňky ve vesmíru a na jeho vývoji pracují vědci z Mendelovy univerzity a studentský tým YSpace z VUT v Brně.
Neméně ambiciózním projektem chystaným na rok 2027 je také mise Slavia společností SAB Aerospace, Zaitra a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Zahrnuje dva satelity, které budou studovat meteority pro budoucí vesmírné těžební mise.
I Simon Klinga potvrzuje, že zájem o vesmír mezi lidmi stále narůstá. A to hlavně u mladé generace. Sám to viděl nedávno na misi Zero-G, jež je součástí národního projektu Česká cesta do vesmíru. Ten má propojit vzdělávání a popularizaci vědy s posilováním tuzemského kosmického průmyslu.
Dvacet žáků a studentů od třinácti do osmnácti let společně s několika dalšími vybranými osobnostmi, mezi nimiž byl právě Simon či umělec Yemi A.D., zažili pocit beztíže na palubě speciálně upraveného Airbusu A310. Na začátku se přitom hlásilo 861 kadetů, ti, kteří byli vybráni, museli zvládnout náročné testy.
„Bylo to úplně úžasné, skvělá příležitost si něco takového vyzkoušet. Všichni jsme byli nadšení,“ hodnotí akci Simon Klinga, který se naposledy snažil pro vesmír nadchnout i návštěvníky světové výstavy Expo v Japonsku.
Na konferenci pořádané společností CTP v Ósace zdůraznil, že Česko může být známé jako ta země, kde je normální, že středoškoláci posílají své vlastní družice do vesmíru.
Foto Profimedia
Během mise Zero-G navíc proběhl výjimečný experiment – neinvazivní odběr slin účastníků k ověření působení stresu ve stavu beztíže.
Na vyhodnocení vzorků se podílejí i vědci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně. Experiment byl součástí projektu Icarus Armor Next Gen, který usiluje o účast v plánované české vesmírné misi.
Právě neobvyklé podmínky, mezi něž mikrogravitace patří, mohou mít na člověka nepříznivý vliv a vyvolávat stres. Jde o přirozenou reakci organismu, kterou prozradí takzvané biomarkery, hormonální látky, jako jsou kortizol nebo adrenalin.
Jejich hladinu lze zjistit třeba z lidských slin. K tomu vyvinul startup Lightly Technologies inovativní spektrometr, který na základě řízené fotolýzy, což je chemická reakce, při níž se molekuly sloučeniny rozkládají absorpcí světla, dokáže studovat vzorky slin přímo v prostředí mikrogravitace.
„Naší ambicí je získat pro zařízení kvalifikaci pro použití ve vesmíru a dosáhnout toho, aby se v budoucnu stalo součástí výzkumného vybavení během plánovaného letu českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici,“ vysvětluje Lukáš Nejdl z brněnského startupu.
Kromě vesmírného průmyslu si Jihomoravský kraj drží výraznou pozici i v investicích do kyberbezpečnosti. Jen na začátku letošního roku dostaly firmy Whalebone, Threatmark a Safetica investice v celkové hodnotě čtyřicet milionů eur.
„Do kyberbezpečnostních firem v Brně bylo v posledních více než dvaceti letech investováno přes jeden a půl miliardy eur. Historicky prvním jednorožcem z Brna se pak stalo AVG Technologies, když jeho akvizice společností Avast Software v roce 2016 překročila tržní kapitalizaci jedné miliardy dolarů,“ připomíná Lucie Kanioková. V oboru pracuje v Brně přes 1500 profesionálů.
V regionu působí kromě českých i významné zahraniční firmy, například americký SolarWinds a Jamf či slovenský Eset.
Před pěti lety navíc vznikla expertní organizace pro kyberbezpečnost CyberSecurityHub, kterou založily tři univerzity – Masarykova, Vysoké učení technické v Brně a České vysoké učení technické v Praze.
Propojuje výzkumné instituce, podnikatele a veřejnou správu. Ostatně není náhoda, že právě v Brně sídlí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
The post Z Brna do vesmíru. V jihomoravské metropoli se daří kosmickým firmám appeared first on Forbes.
