Pondělí 28. dubnaSvátek má Venku je 12 °C, Jasno

Z Brooklynu do Kunsthalle. Začíná první velká výstava manželů Mildeových v Česku

Forbes Před 4 dny

V Brooklynu žijící umělci Kristyna a Marek Mildeovi hledají průnik mezi přírodou a městským prostředím. V Kunsthalle Praha zaparkovali newyorský taxík osázený stromy, propojili galerii potrubím z větví, rozpohybovali tetování stromů a roční náklad The New York Times proměnili v pařez. 

Koncem devadesátých let odešli z Prahy, protože je lákalo prozkoumávat svět za železnou oponou a zkusit žít za hranicemi. Nejdříve zakotvili v Německu, pak ve Švýcarsku a nakonec je osud zavál až do New Yorku, kde žijí téměř dvacet let. A také tu přes deset let společně tvoří.

Manželé Kristyna a Marek Mildeovi se ve své tvorbě dlouhodobě věnují tématu prolínání přírody a městského způsobu života a hlavním objektem, do nějž tento motiv promítají, je strom v mnoha podobách – od skutečných rostlin vyrůstajících tu z karoserie auta, jindy ze zdí galerie, až po pařezy slepené z novin, kde letokruhy tvoří jednotlivé stránky. 

info Foto Katarína Hudačinová / Kunsthalle Praha

„V New Yorku nás inspiruje energie, otevřenost možností a přítomnost lidí z celého světa. Když jsme tam v rámci letních prázdnin přijeli poprvé, dovedlo nás to až k tomu, že jsme se tam se dvěma batohy na zádech v roce 2003 odstěhovali,“ říká ženská polovička manželského páru.

Jak doplňuje její manžel, prorazit ve světě umění tam pro ně bylo sice přirozené, ale ne úplně jednoduché. Mezi pěti sty uchazeči o prestižní rezidenci Art Omi v Brooklynu přesto jednou uspěli právě oni. Samostatnou výstavu měli například v Chelsea, což je považováno za velký úspěch i na americké poměry. Aktuální přehlídka jejich děl v Kunsthalle Praha s názvem Volání lesa, která potrvá do 31. srpna, je ale pro uměleckou dvojici dosud největší. 

Expozice, již spolu s autory připravil kurátor Theo Carnegy-Ta, vznikala téměř pět let. Některá díla byla vytvořena přímo pro tuto výstavu, včetně zmiňovaného taxíku, tedy díla Arbomobil. Z něj vyrůstají túje, cypřiše, borovice, ale například také americká sekvoje.

„Jde o druhy stromů, které jsou původně dovezené ze Severní Ameriky. Projekt zviditelňuje fakt, že v koloniální době konstantně probíhal přesun vegetace z nového světa a tyto rostliny se staly součástí evropského ekosystému,“ říká Marek Milde před žlutým Fordem Crown Victoria, který je dnes již popkulturním symbolem známým z amerických filmů.

Má podle něj pomoci zviditelnit myšlenku, že migrují nejen lidé, ale jejich činností i příroda. „Pohyblivost naší civilizace, kterou demonstrujeme oním taxíkem, tu kontrastuje s dlouhodobým zakořeněním lesa,“ dodává spoluautorka Kristyna Milde. Po ukončení výstavy by podle ní měl být taxík přemístěn do českého veřejného prostoru. 

Výstava v Galerii 3 je součástí cyklu KP Invites, v rámci nějž galerie přizvaného umělce osloví s tím, aby využil i média nebo přístupy, které jsou pro jeho tvorbu netypické. Loni tu v rámci této série vystavovala například Ester Geislerová.

V případě Mildeových je oním netypickým médiem projekce v úvodním díle Volání lesa, jež dalo výstavě název. Jde o imerzní velkoformátovou videoinstalaci sestavenou z tetování stromů, která umělci posbírali od jejich nositelů na základě otevřené výzvy, která stále pokračuje. „Z těchto individuálních stromů jsme vytvořili les, do nějž návštěvníci mohou vstoupit,“ říká Marek Milde.

Dílo má ale i emoční rozměr, protože se umělci lidí ptali zároveň i na to, proč si zrovna tento strom nechali vytetovat. „Máme přes padesát různých příběhů, které poukazují na to, že strom je pro lidi symbolem síly nebo vzpomínkou na nějaké místo nebo člověka,“ dodává Kristyna Milde s tím, že sbírají další.

Ani ona, ani její muž ale sami zatím takové tetování nemají, přiznali pro Forbes Life. „Podle mých informací jsou ale v Česku ty nejlepší tetovací salony,“ směje se umělkyně.

Inspiraci sbírali prý hlavně na odkrytých pažích cestujících v newyorském metru a několikrát tam i dotyčné lidi oslovili. Po roce příprav předali sesbírané motivy animátorovi Jakubu Kouřilovi, který je rozpohyboval. Hudbou složenou ze zvuků přírody i města animaci doprovodil indický skladatel žijící v Praze, Abhi. I toto dílo vzniklo speciálně pro Kunsthalle Praha. 

Dalším site-specific dílem jsou bukové větve, instalované do prostoru galerie tak, jako by se jednalo o potrubí. Prorůstají celou budovou i do dalších pater podobným způsobem, jako to Mildeovi v minulosti realizovali již třeba na zámku Třebešice, kde je instalace stále k vidění.

info Foto Katarína Hudačinová / Kunsthalle Praha

V této sérii pokračují umělci již od roku 2009. „Použili jsme spolu s větvemi industriální prvky, které upevňují trubky v architektuře, a tím poukazujeme na kontrast mezi přírodou a městem. Zároveň je pro nás důležité přírodu propojit s vnitřním prostorem,“ říká Kristyna Milde a její muž dodává, že tím chtějí u lidí probudit citlivost k tomu, jak s přírodou zacházíme. 

O totéž se snaží i dvě videa dokumentující deset let starou performance úklidu přírody, k němuž autoři přistoupili stejně jako k úklidu domácnosti; kmeny stromů drhnou dezinfekcí a houbičkou na nádobí, zem pokrytou spadaným listím vytírají mopem.

„Vzniká tam absurdní situace, že s tou péčí, kterou při úklidu věnujeme vlastním domovům, čistíme i stromy, kameny a zametáme v lese. Na první pohled je to zábavné, ale sledujeme tím hlubší myšlenku, kdy se jako lidská civilizace začínáme vyčleňovat z koloběhu přírody,“ říká Milde a demonstruje to na příkladu, že nám nevadí, když nadrobíme svačinu v přírodě, ale jakmile máme drobky na pohovce, jdeme to hned řešit, protože je za nás žádní mravenci neodnesou. „Je to podtext k odcizení člověka a přírody,“ doplňuje.

Umělecké projekty Mildeových jsou velmi pestré a využívají různá média. Podobnost s kořenovým systémem stromů a jejich větvemi vidí autoři například v tištěných spojích motherboardů využívaných v počítačích a telefonech. Z galvanizovaného zlata, které má obrovskou vodivost, vytvořili obrázky reprezentující propojené dráty a větve.

Dvojice ale pracuje také s papírem. Během covidu Mildeovi každý den postupně lepili roční náklad deníku The New York Times do podoby pařezu a symbolicky tak vrátili papír zpět do podoby dřeva. Jednotlivé slepené vrstvy listů novin tvoří letokruhy kmene, který je součástí dlouhodobého projektu Petrified Times. 

info Foto Katarína Hudačinová / Kunsthalle Praha

„Když jsme tento pařez začali 1. ledna 2020 dělat, ještě jsme netušili, jak přelomový a zásadní rok to bude. Vypukla pandemie, ve Spojených státech jsme měli velké sociální nepokoje a také byly prezidentské volby. Stále tíživějšími se proto v průběhu roku stávala i média. Jejich určitá jedovatost a senzačnost, používaná jako cílená metoda, jak prezentovat informace, nám připadala jako přehlušující a v tomto pařezu jsme tyto informace utišili jen do kusu materie. V lese přitom tento rok probíhal jako každý jiný,“ bilancuje Marek Milde.

Při práci s  novinami z nich manželé zároveň každý den vystřihovali titulky a sestavovali je do koláží podobných haiku, jejichž obsahem nejsou denní zprávy, ale univerzální témata. Celkem jich vytvořili kolem pěti set. Sedm z jich je vystaveno v papírové podobě a třiapadesát se jich promítá na závěs z plastových obalů, v nichž lidem v Americe přicházejí domů noviny.

Součástí výstavy, která začíná 25. dubna, bude i bohatý doprovodný program, který zahrnuje jak komentované prohlídky s autory, tak workshopy. Tetovací workshop povede umělec David Čáp, práci se dřevem se bude věnovat designér Matěj Coufal ze studia Playform.

Biolog Martin Hůla ve své přednášce promluví o nepůvodních a invazivních rostlinných druzích. Na začátku června se k výstavě Volání lesa přidá v Kunsthalle Praha výstavní projekt A nic nás nerozdělí, který představí tvorbu Anny-Evy Bergman a Hanse Hartunga.

The post Z Brooklynu do Kunsthalle. Začíná první velká výstava manželů Mildeových v Česku appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek