Hamás se zmocnil vlády nad Pásmem Gazy v roce 2006 po vítězství ve volbách. Rok po odchodu izraelských vojsk z oblasti. I když Hamás údajně bojuje za palestinský lid, s palestinskou autonomií, která působí na Západním břehu Jordánu a vede ji Mahmúd Abbás, se příliš nemusí. Vzájemně se podporují jen zřídka.
Hamás – který je podle Západu teroristickou organizací a podle arabských států legitimní politickou frakcí – ale působí i mimo Pásmo Gazy. Tamní odnož vede Jahjá Sinvár, mužem číslo jedna je ale Ismáíl Haníja, který přebývá v Kataru, uvádí Washigton Post.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izrael chce zničit Hamás. To by ale musel poslat agenty do Kataru, Libanonu i Egypta
Haníja se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy v roce 1962. Do aktivit Hamásu se zapojil už při studiu na univerzitě v Gaze. Tehdy mu bylo něco přes dvacet let. Zúčastnil se už první intifády, palestinského povstání proti Izraeli, po kterém byl opakovaně židovskou zemí vězněn.
V roce 1992 ho Izrael deportoval společně s dalšími vlivnými představiteli Hamásu do Libanonu. O rok později se ale Haníja do Gazy vrátil. To už patřil mezi přední osobnosti organizace. Když se Hamás v roce 2006 zmocnil vlády nad Gazou, Haníja se stal předsedou vlády. Jeho mandát ale provázely táhlé spory s palestinským prezidentem Abbásem.
Haníja se v roce 2017 stal hlavním lídrem hnutí Hamás. Od muže v jeho pozici se očekávalo, že se přestěhuje do zahraničí a bude zájmy organizace hájit na mezinárodní úrovni. Šéf Hamásu se proto v prosinci roku 2019 přesunul do Kataru a od té doby se v Pásmu Gazy objevuje jen sporadicky.
Život v Dauhá
Haníja si v Kataru užívá luxusu. List New York Post informoval, že společně s dalšími dvěma předními představiteli Hamásu v Dauhá disponuje Haníja bohatstvím o celkové hodnotě 11 miliard dolarů (248 miliard korun). A to v době, kdy se jeho kolegové z Hamásu skrývají v tunelech v Gaze.
Když Hamás 7. října spáchal teroristický útok na Izrael, nacházel se Haníja v Turecku. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan považuje Hamás za legitimní politickou stranu. Za teroristický stát naopak označil Izrael.
Kromě Erdogana se Haníja v minulosti sešel i se syrským diktátorem Bašárem al-Asadem, jehož zemi sužuje táhlá občanská válka. Francie na al-Asada v týdnu vydala zatykač kvůli používání chemických zbraní.
Haníja se na veřejnosti objevil také v roce 2020, kdy se zúčastnil pohřbu Kásima Sulejmáního, velitele speciálních jednotek Íránských revolučních gard. Muže na příkaz tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa zlikvidoval americký dron, což způsobilo a dodnes způsobuje v arabském světě pobouření.
