Při výzkumu zvrásněného povrchu mořského dna zajímají odborníky především nejrůznější propady a podvodní prohlubně. Již v roce 1948 upoutal na území Indického oceánu jejich pozornost neobvyklý propad, který se rozpíná na více než pěti milionech kilometrů čtverečních. Od té doby se snažili vysvětlit, jak ke vzniku oblasti, jejíž úroveň se nachází o neuvěřitelných 106 metrů pod celosvětovým průměrem, mohlo dojít.
MOHLO BY SE VÁM LÍBIT: 2 500 blesků za sekundu. Vědci prozkoumali největší výbuch sopky v moderních dějinách
Některá pojmenování jako „gravitační díra“ však nejsou podle vědců správná, připomíná web BBC. Gravitační síla je v tomto místě slabá, tudíž došlo k propadu mořského dna, jak odborníci vysvětlují.
Dva výzkumníci z Indického vědeckého institutu, Debanjan Pal a Attreye Ghosh, nyní přišli s vysvětlením, jak tato neobvyklá plocha vznikla. Za využití modelu pláště Země, který vznikl za pomoci počítačové simulace, mohli jasně vidět, k jakým pohybům obrovských tektonických desky tvořících tento plášť došlo za posledních 140 milionů let.
Ve své studii, publikované ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters uvádějí, že během zkoumání modelu rozpoznali pozůstatky starodávného oceánu, který se nachází 965 kilometrů pod zemskou kůrou v blízkosti afrického kontinentu. Zjistili také, že ve všech variantách simulací byly přítomny shluky roztavené horniny. Ty vznikly nejpravděpodobněji tím, že se desky těsně u zemské kůry vtlačily do pláště. Odborníci se tudíž domnívají, že právě tato nahromaděná hornina způsobila pokles neobvyklé plochy na dnu Indického oceánu.
Nejedná se však o finální výsledky, hypotézu musí vědci podpořit dalším výzkumem. Jak sdělil jiný odborník z indického Národního geofyzikálního výzkumného ústavu Himangshu Paul pro web New Scientist – za existencí anomální prohlubně může být i množství jiných faktorů. „Ani detailní a propracovaná simulace nemůže plně napodobit procesy v přírodě,“ dodal výzkumník z indického institutu.
