Názvy mléčných výrobků jako mléko nebo sýr chrání předpisy EU už od roku 1987. Na evropských pultech se tak například místo sójového "mléka" dá najít jen sójový "nápoj". Pro masné výrobky taková ochrana neplatí, což by se ale mohlo už brzy změnit.
"Steak, řízek nebo klobása jsou produkty z našich chovů hospodářských zvířat, tečka. Žádné laboratorní náhražky, žádné rostlinné produkty," je přesvědčená francouzská europoslankyně Céline Imartová z frakce Evropské lidové strany (EPP).
Její pozměňovací návrh, který v říjnu prošel Evropským parlamentem, zmiňuje sedm názvů, které by do budoucna mohly využívat jen masné nebo zkrátka živočišné produkty. Jedná se o steak, řízek, klobásu, burger, hamburger, vaječný žloutek a vaječný bílek.
Krok europarlamentu uvítala třeba Potravinářská komora ČR, která zastupuje přes 120 subjektů nebo svazů napříč sektorem.
"Cílem není omezovat, ale chránit spotřebitele a zaručit jasnost a férovost na trhu s potravinami. Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení," řekla k tomu prezidentka komory Dana Večeřová.
Komora varuje například před tím, že rostlinné burgery nebo karbanátky často nemají stejné nutriční hodnoty jako jejich masové "originály", a zákazníci se tak můžou nevědomky připravovat o důležité živiny, hlavně bílkoviny.
Zákazníci vědí, co si kupují, tvrdí výrobci
Ne všichni členové Potravinářské komory ale s tímto postojem souzní. "Navrhovaný zákaz použití běžných názvů jako burger, párek, karbanátek s přízviskem veganský pro rostlinné alternativy by nebyl krokem vpřed," napsal redakci Michal Čižmár, ředitel společnosti Semix Pluso.
Ta v rámci své řady PRO Planetu vyrábí třeba Vegan Burger nebo Vegan Čevapčiči. "Naopak by to mohlo vést k znejasnění nabídky pro spotřebitele a zkomplikovat orientaci na trhu," doplnil Čižmár.
Data prý ukazují, že většina spotřebitelů názvy typu rostlinný burger chápe správně. Průzkum YouGov pro ProVeg Česko ze srpna 2024 zjistil, že 69 procent dotázaných souhlasí se zachováním názvů jako rostlinná klobása, sójový párek, veganský řízek a 82 procent respondentů si pod těmito názvy dokáže správně představit rostlinný výrobek bez masa. Podobné výsledky ukazují i zahraniční studie.
"Za nás jsme přesvědčeni, že existující označení fungují dobře, pokud jsou doprovázena jasnou informací rostlinné, veganské, bez masa. Zkrátka, místo zásadního zákazu bychom upřednostnili cestu posilování informačních povinností, jednotného značení a edukace spotřebitelů," dodal Čižmár.
Náklady navíc
Nová pravidla by pro Semix Pluso znamenala finanční náklady na přejmenování výrobků a úpravu obalů. Stejné dopady zmínila také společnost Emco, která nabízí třeba rostlinnou řadu Pan Hrášek.
"Dopad zpřísnění názvosloví se nás dotkne v nákladech na grafické změny obalů, DPT úpravy textů obalů, nové packshoty, 3D rendery, produktové fotky a videa. Dále bude nutné provést úpravy našeho webu, podkladů pro obchodníky i řetězce. Ti budou muset měnit cenovky, názvy ve svých systémech. A doufejme, že nebude potřeba řešit nové listingy již zalistovaných produktů," vyjmenovala možné dopady Veronika Juračková, senior produktová manažerka Emco.
K tomu všemu by se podle ní přidaly ještě náklady na marketingovou komunikaci směrem k zákazníkům.
"Stojíme si za tím, že se spotřebitelé orientovali v tom, že původ našich produktů je rostlinný. Na obale to komunikujeme několika směry: přívlastkem rostlinný u předního názvu, legislativním názvem na zadní straně, složením, logem společnosti V-Label, názvem značky Pan Hrášek, grafickými vyobrazeními na obalu," argumentuje Juračková.
"Produkt byl rovněž v obchodech umístěn v regále s rostlinnými výrobky. Od uvedení produktů na trh jsme nezaznamenali jedinou stížnost od spotřebitelů na toto téma," dodala.
Stejný nesouhlas se zpřísněním se ozývá z celé Evropy. Proti omezení názvů se v otevřeném dopise adresovaném europoslancům, komisi i členským státům postavilo více než 400 organizací. Návrh se nelíbí ani části veřejnosti, online petici podepsalo za necelý měsíc skoro 50 tisíc lidí.
A co bude dál?
O osudu nařízení CMO, které se dotýká "postavení farmářů v potravinovém řetězci", se teď rozhoduje v tzv. trialogu mezi Evropským parlamentem, komisí a radou, tedy členskými státy. Jeho další kolo se plánuje na listopad, a pokud všechno půjde hladce, závěrečné hlasování v radě se očekává 11. prosince.
To znamená, že legislativní proces je téměř na konci. V tuto chvíli nicméně není jasné, jestli se do finálové podoby nařízení dostane i zmíněný seznam zakázaných názvů, jak si přeje europarlament. Kompromis může nakonec vypadat jinak.
"Za ministerstvo zemědělství mohu v tuto chvíli pouze obecně konstatovat, že považujeme za správné, že se v Evropském parlamentu otevírá diskuse o sjednocení pravidel pro označování vegetariánských a rostlinných produktů," okomentoval téma tiskový mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
"Jasně nastavené a srozumitelné názvosloví napříč všemi členskými státy pomůže předejít nejasnostem na trhu i mezi spotřebiteli. Vítáme proto, že postoj Evropského parlamentu otevírá dveře k debatě o konečné podobě této legislativy s členskými zeměmi a Evropskou komisí," dodal Bílý.
Česko patří společně s Itálií, Španělskem, Francií, Maďarskem a Polskem k zemím, u kterých se očekává, že zpřísnění názvosloví podpoří. Opačný názor pak mají Dánsko, Finsko, Švédsko nebo Nizozemsko. Jazýčkem na vahách by se nakonec mohly stát Německo, Belgie, Irsko a Lucembursko, které zatím nemají úplně vyhraněný názor.
Mírný zmatek do vyjednávání vnáší fakt, že Evropská komise nedávno představila ještě další návrh ke stejnému tématu - kompletní reformu nařízení CMO. Také v něm se objevuje seznam omezených názvů potravin, i když není tak přísný jako ten europarlamentní.
