Brusel oznámil cíl pro rok 2040 v době, kdy velkou část Evropy sužuje vlna letních veder, která jsou podle vědců stále intenzivnější, častější a rozsáhlejší právě v důsledku změny klimatu způsobené člověkem.
ČTĚTE TAKÉ: Čeští turisté uvázli na letišti na Madeiře. Spali jsme na židlích a nemohli ke kufrům, líčí žena
„Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopady změny klimatu, očekávají, že Evropa začne jednat,“ prohlásila na tiskové konferenci Evropské komise její předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Předložený 90procentní cíl je klíčovým milníkem na cestě k cíli Evropské unie stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Argumentace komise se opírá také o nedávný průzkum Eurobarometru, který ukazuje jasnou podporu směřování Evropy ke klimatické neutralitě. Napříč EU chce pokračování klimatické politiky 81 procent lidí.
Češi se nicméně výrazně vymykají a na otázku, zda si přejí dosažení klimatické neutrality v roce 2050, jich kladně odpovídá pouze 51 procent. Nižší podporu má toto směřování jen v Estonsku.
Extrémní vedra i obchodní válka
Vlny veder nicméně nejsou tou jedinou okolností, která představení klimatického cíle doprovází. Patří k nim také globální obchodní válka nebo rychlý přesun priorit směrem k obraně a udržení konkurenceschopnosti.
Na ty se Evropská komise snaží odpovědět následovně: „Držíme se kurzu čisté transformace. Víme, proč to děláme – z ekonomických, bezpečnostních a geopolitických důvodů,“ prohlásil komisař pro klima Wopke Hoekstra.
„Průmysl si zaslouží jasný signál, jak si proces (snižování emisí) představujeme. K vytyčeným cílům chceme přistupovat co nejefektivnějším způsobem,“ prohlásila komisařka pro čistou transformaci Teresa Riberová. Cíl 90 procent proto podle ní ukazuje odhodlání dostát závazkům Pařížské dohody, která zavazuje téměř všechny státy světa snižovat své emise.
„Přicházíme s flexibilitou, protože jsme přesvědčeni, že systém je nyní vylepšený,“ dodal Hoekstra na dotaz novinářů. Takovou flexibilitu podle něj představují například mezinárodní uhlíkové kredity nebo ústupky v rámci systému obchodu s emisemi (ETS).
Ústupky pro průmysl
Přestože Evropská komise dostála slibovaným 90 procentům, její návrh přece jen v některých aspektech udělal pár kroků zpět. Jednou z nich je zavedení takzvaných mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily vykompenzovat uhlík vyprodukovaný v Evropě investováním do projektů mimo EU.
Součástí návrhu je také zmínka o emisních povolenkách. U těch komise zdůrazňuje potřebné posouzení toho, „jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy unie“. Zmiňuje také podrobné posouzení dopadů, po kterém dlouhou dobu volalo Česko.
„Komise měla vypracovat podrobné posouzení dopadů, včetně dopadů na konkurenceschopnost a malé a střední podniky, a zvážit přijetí nezbytných opatření, včetně případných legislativních návrhů,“ píše se v návrhu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Středozemní moře je nebezpečně teplé. Může to rozpoutat zkázu v celé Evropě, včetně Česka
