Krátká je zkrátka krátká, jak ostatně zaznělo i v další epizodě pořadu Prima Česko. Ale to rozhodně neznamená, že sotva do ní vkročíte, hned budete zase venku. Tahle víska vás jednoduše přiměje zpomalit a užít si atmosféru starých časů. Třeba se zapovídáte se starousedlíky nebo se prostě budete kochat při pohledu na místní architekturu, od které se těžko odvrací zrak. Návštěva Domu přírody Žďárských vrchů, který je mimochodem nejstarší v obci, je pak pomyslnou třešničkou na dortu.
Žďárské vrchy jako kdysi...
Vítá nás v něm zdejší lektorka Marie Jeřábková. „Naše expozice má čtyři části věnované proměně přírody a krajiny Žďárských vrchů. Jedna z místností nese název Divočina a má za úkol představit, jak to tady vypadalo, než do Žďárských vrchů přišel člověk, že tady žila velká zvířata, která bohužel člověk z většiny vyhubil. Máme tu nádhernou ručně malovanou vitrínu s velkými zvířaty, jako je los, zubr, medvěd, vlk. A právě vlkovi se v poslední době velmi intenzivně věnujeme, protože se v roce 2023 vrátil do naší krajiny, našel tu partnerku a založil zde rodinu,“ popisuje.
ČTĚTE TAKÉ: Tvrdou dřinou si vydělali pár krejcarů. Ty pak horníkům ze štoly Starý Martin zabavily ženy
Maskotem Domu přírody je přitom zvíře, které se člověku a jeho činnosti dokázalo dokonale přizpůsobit – skorec vodní. „Je to ptáček s bílou náprsenkou, který zde žije odpradávna a přizpůsobil se životu člověka tak, že si staví hnízdečka pod mosty,“ vypráví Jeřábková s tím, že návštěva expozice člověka zavede i do lesního prostředí. „Nacházíme se v takovém jedlo-bukovém pralese, což prozrazují i zvuky ptáků, které vycházejí odevšud kolem. Expozice představuje floru i faunu. Myslím, že si tady své vyžití najdou dospělí i děti, je tady spousta interaktivních prvků,“ doplňuje.
Tohle muzeum totiž není muzeum, na jaké jsme zvyklí. Tady se dají třeba i otevírat šuplíky. „V jednom je domeček pro skřítka, jinde si děti mohou vyzkoušet různé dřevěné prvky, jinde zase prohlédnout minerály,“ vyjmenovává možnosti lektorka Domu přírody, který v roce 2020 získal Cenu hejtmana Kraje Vysočina i Cenu veřejnosti.
Další z jeho místností má za úkol ukázat postupné přetváření krajiny člověkem – vznik měst a vesnic i způsoby obživy, například sklářství či hutnictví. Postupnou změnu Žďárska znázorňují malované mapy, z nichž čiší nejen malebnost místních staveb, ale i přirozenost, s jakou se je podařilo začlenit do krajiny během středověké kolonizace.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: U zámečku na Liberecku vykopali poklad. Stříbro po magnátech našli na nečekaném místě
