Tady se mrkněte na reklamu a pak už koukejte na filmy či seriál zdarma. Takovou vábničku mají na uživatele streamovací platformy, za které neplatíte. Tedy platíte, jen ne penězi, ale svou pozorností. Ty největší mají globálně přes sto milionů uživatelů, některé fungují i v Česku.
Nejen na internetu platí zlaté pravidlo, že využíváte-li něco zdarma, jste ve skutečnosti zbožím vy. Platí to i v případě některých streamovacích služeb, které nabízejí sledování filmů či seriálů zdarma, většinou jen s nutností registrace.
Příslovečný háček je zřejmý: poklidné audiovizuální kulturní obohacení vám pravidelně ruší nepřeskočitelné reklamy.
Na českém trhu nejde o koncept plošně známý, ale třeba Tubi, platforma většinou uváděná jako svého druhu největší, se ve Spojených státech může pochlubit sto miliony registrovaných sledujících a 250 tisíci filmy a seriálovými epizodami.
Mezi další velké hráče se řadí Samsung TV Plus, aplikace automaticky instalovaná na nových televizích od stejnojmenného výrobce, Pluto TV, spadající pod Paramount, s více než osmdesáti miliony aktivních uživatelů nebo platforma Roku, která uvádí dosah až ke 120 milionům uživatelů.
Svou službu podobného ražení pod názvem FreeVee měl i Amazon, ten se ji však s vlastní placenou streamovací platformou Prime během minulého rozhodl postupně utlumit.
V Evropě by se za největšího hráče dal považovat Rakuten, jehož aplikace je zdarma součástí softwarové výbavy na televizích od Samsungu, LG, Philipsu nebo Hisense prodávaných v Evropě. V Česku funguje například i Plex TV, která kombinuje funkci osobního videoportálu a klasické streamovací služby. Registrovaných uživatelů má přes 25 milionů.
Navzdory tomu, že jsou všechny zmíněné služby zdarma, jsou ziskové. Ačkoli třeba největší Tubi, spadající pod Fox, reportovalo první ziskový kvartál až v úvodu minulého roku. Roku pravidelně vykazuje zisky v miliardách dolarů. Jediný Plex, který loni celkem agresivně zvýšil ceny placené části obsahu, signalizoval, že je finančně pod tlakem.
Ekonomické kouzlo tkví samozřejmě v reklamě a cenách, které za ni inzerenti platformám zaplatí. Jsou to sice trochu kupecké počty, ale z množství odvysílaných hodin a výsledných hospodářských výsledků můžeme alespoň hrubě odhadnout marže, které streamovacím společnostem z reklam plynou.
Tak například Netflix má, alespoň ve Spojených státech, z jedné hodiny vašeho sledování od inzerentů kolem čtyřiceti amerických centů, tedy lehce přes osm korun. V tomto módu předplatného musíte přetrpět čtyři až pět minut reklam každou odsledovanou hodinu.
Jelikož ale Netflix čerpá primárně z předplatných, je to v jeho segmentu prémiová cena. Na platformě Tubi sledovali v roce 2024 diváci kolem deseti miliard hodin obsahu, což vyústilo v příjem 1,1 miliardy dolarů, zhruba 23 miliard korun.
Z každé uživatelem sledované hodiny přiteklo tedy na platformu jedenáct centů, něco málo přes dvě koruny. Roku či Pluto to mají podobně a jejich hodinová výnosnost se pohybuje taktéž kolem dvou korun.
A v Česku? Podle mediálního experta Filipa Rožánka jsou volné legální streamingy spíše na YouTube, kde třeba kanál Filmy česky nabízí přes tisícovku filmů z distribuce Bioscopu či Magicboxu zdarma. Část obsahu bezplatně nabízí také Prima+ či Stream.
„V českém prostředí je to ale oproti USA složitější kvůli menšímu trhu a situaci v oblasti videoreklamy. Platí u nás unijní regulace, které komplikují cílení reklam, navíc velká část inzertních prostředků od zadavatelů míří ke globálním platformám. A samozřejmě je tu i frekventované pirátské stahování pořadů z internetu,“ doplňuje Rožánek.
Navíc podotýká, že české platformy mají vyšší náklady, protože musejí k zahraničnímu nakoupenému obsahu dodělávat českou verzi. Stejně tak by se českým produkcím nikdy nevyplatilo zveřejnit zdarma svou původní tvorbu, a nechávají ji tak za paywallem.
Pokud ale čekáte rozsáhlé knihovny špičkových filmů ve stylu HBO nebo Netflixu jen výměnou za pár minut reklamy, budete zklamaní. Stačí si totiž otevřít například v Česku dostupnou Plex TV a můžete se začít probírat zajímavou skladbou děl.
Ta začíná u relativně klasických filmů z třicátých let, pokračuje televizními klasikami jako Bohové musejí být šílení 2 a končí moderními kulty typu Sharktopus vs Pteracuda, Cholo Zombies, Big Freakin’ Snake nebo Rocket Hunter: Rise of the Nazi Komet.
The post Zdarma a v zisku. Na čem vydělávají streamovací platformy, za které neplatíte appeared first on Forbes.
