Hubnutí je o schopnosti připravit se na nepohodlí, ale neztratit přitom radost z jídla. „Jídlo nás odpradávna láká, bez kontroly to ale v dnešním světě nejde,“ říká Martin Cvrkal, psycholog a psychoterapeut, který se už léta věnuje výzkumu výživy a obezity. Slyšet ho můžete v nové epizodě Forbes podcastu Jak být lepší.
Hodně pracoval a hodně přibral. A pak hodně zhubnul. I přesto Martin Cvrkal varuje před amatérskými radami o výživě. „Když někdo zhubne, rozhodně ho to nekvalifikuje k tomu, aby někomu jinému radil,“ upozorňuje hned v úvodu. „Má vlastní zkušenost mi ale pomohla v tom, že cítím empatii vůči lidem s obezitou.“
Obezita je globální strašák. Podle dat WHO z loňského roku je obézní už miliarda lidí. Česko je na tom spíš hůř než líp. A tak lidí, kteří potřebují cílenou psychoterapii v souvislosti se snahou zhubnout, přibývá.
„Hubnutí je otázkou vztahu k jídlu. Jak jídlo a kalorie používáme, to není o znalostech. Dokonce k tomu máme i data ze studií, že ve znalostech o výživě není mezi hubenými a obézními významný rozdíl. Moc dobře víme, co nám škodí,“ popisuje Martin Cvrkal.
Během terapie proto používá jasnou nutriční strukturu. Za největší zlozvyk považuje snackování, tedy „malé svačinky během dne“. „Naše nastavení je takové, že jídlo je stále důležitá základní potřeba. Jenže už nežijeme v prostředí, kde by bylo obtížné jídlo získat, což ale naše tělo neví a stále se chová jako před tisíci lety, kdy jídla dost nebylo.“
Jak Martin Cvrkal nahlíží na současnou popularitu proteinových diet? Kdo dá víc na rady lékařů – muži, nebo ženy? Proč se málo chválíme? Kdy a proč naopak nekomentovat postavu druhých? Nejen o tom si povídáme v novém díle Forbes podcastu Jak být lepší.
The post Že někdo zhubnul? To z něj ještě nedělá experta na hubnutí, varuje psychoterapeut appeared first on Forbes.
