Zemětřesení v Libni. Billie Eilish zkoušela, jak být v bouřící aréně intimní

Forbes Před 1 týdnem

V pražské O2 areně v neděli večer vystoupila Billie Eilish. Řeči o tom, že takhle nějak mohla působit beatlemánie, jsou už trochu vykotlaným mediálním klišé, k popisu dění v Libni ale moc přiléhavějších frází nenajdete.

V neděli večer došlo v pražské O2 areně na výjevy, které člověk nevidí každý den. Před samotnou show před vstupy pochodovaly možná desítky dívek, které s cedulemi v rukou někdy až zoufale propichovaly pohledem kolemjdoucí, s nimiž by mohli vyhandlovat lístky na dlouho vyprodaný koncert. Když člověk vytáhl vstupenku z kapsy, cítil se skoro nepatřičně, jako Karlík, jenž nese zlatý lístek k čokoládovně.

Tam už čekaly tisíce dvojnic Billie Eilish ve volných kraťasech a sportovních dresech, které zpěvačku po šesti letech v Praze vítaly jásotem tak intenzivním, že by snad přeřvaly jakékoliv světové ultras –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rozhodně by je však překonaly výdrží, protože velkou část koncertu k desce Hit Me Hard and Soft třiadvacetiletá Billie prostě nebyla slyšet, jakkoliv ji už nelze spojovat s „šeptavými“ vokály nahranými v pokojíčku.

I v ten ale Eilish libeňskou halu chtěla proměnit, když na centrálně umístěné stage polehávala a posedávala, aby mohla použít looper a svůj hlas v reálném čase vrstvit. Tehdy naopak zavelela, aby osmnáct tisíc lidí na minutu zcela zmlklo, což se zdálo jako nesplnitelný úkol. Nikoliv však pro zpěvačku.

Když slečna přede mnou zapomněla vypnout zvuk foťáku, její okolí na ni zlostně zasyčelo, skoro jak kdyby narušila nějaký obřad. Vždyť vrstevnice vedle ní většinu koncertu streamovala kamarádce kdesi na posteli, která zase většinu písní viditelně probrečela jak v nějakém nábožném poblouznění.

Samotné show se však žádná infantilnost vyčítat nedá –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastně lze říct, že se losangeleské rodačce a čerstvé držitelce American Music Awards podařilo trefit právě onen zlatý standard, v němž akustickou intimitu střídají temné beaty a bangery v nečekaně přirozených náladových veletočích, které automaticky hypnotizují pozornost, i když se třeba nepočítáte mezi skalní fanoušky, nebo jen máte rádi svoje hlasivky.

Dost ho definovala například projekce, která na tomhle levelu už vždycky působí spíš jako vysokorozpočtový klip, tady se ji ale její „přeprodukovanost“ dařilo rozbíjet třeba záběry na diváky v druhém plánu. Podobně zafungovalo, když zpěvačka čapla kameru typu GoPro a jala se skotačit nikoliv na scéně, ale pod ní.

Pokud Billie Eilish v dokumentu The World’s a Little Blurry z roku 2021 říká, že je vlastě obyčejnou holkou, takže nechápe, proč ji mají všichni tolik rádi, dneska by už jí to nikdo neuvěřil. Její pohledy do kamery stvrzovaly hravé sebevědomí. Podobně jako dezinfekční gel na ruce, který použila hned poté, co proběhla bouřícím pražským davem.

The post Zemětřesení v Libni. Billie Eilish zkoušela, jak být v bouřící aréně intimní appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek