Globální klimatická opatření během tří desetiletí zpomalila nárůst znečištění způsobujícího oteplování planety. To ale zdaleka nestačí. Svět směřuje ke katastrofickému oteplení a nejhorší dopady klimatické krize se projevují o desítky let dříve, než vědci očekávali, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nebezpečná nákaza se šíří chovem v Česku, uvedl Výborný. Odhalily ji laboratorní testy.
V roce 2015 se země v Paříži dohodly, že vynaloží veškeré úsilí k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Podle nedávné série zpráv jsou však jejich plány na snížení znečištění ovzduší, které by vedlo k dosažení tohoto cíle a zabránilo nejkatastrofičtějším dopadům klimatických změn, žalostně nedostatečné. Ve středu Mezinárodní energetická agentura dospěla k závěru, že slib o 1,5 stupni je nyní „mimo dosah“, protože svět, který prahne po energii, se i nadále spoléhá na fosilní paliva. Ke stejnému závěru dospěla i Organizace spojených národů ve své výroční zprávě „Emissions Gap“ zveřejněné minulý týden. Ta zjistila, že pokud vlády dodrží své nejnovější sliby, svět směřuje k oteplení o 2,3 až 2,5 stupně v průběhu tohoto století. Pokud tak neučiní, můžeme očekávat změnu o 2,8 stupně a s 20% pravděpodobností dokonce překročení 3 stupňů.
Z jednoho pohledu je to však úspěch – v roce 2015, kdy byla podepsána Pařížská dohoda, směřoval svět k oteplení o 4 stupně. „Určitě si myslím, že si zasloužíme pochvalu – nahradili jsme dostatek fosilních paliv čistou energií, abychom dramaticky snížili klimatická rizika během jediného života,“ řekla Kim Cobbová, klimatoložka a ředitelka Institutu pro životní prostředí a společnost na Brownově univerzitě.
Lidstvo se však řítí k neudržitelné budoucnosti. Oteplení o tři stupně by způsobilo, že náš současný svět, který již nyní bojuje se zvyšováním hladiny moří, nedostatkem vody a smrtícími extrémními povětrnostními jevy, by v porovnání s tím „vypadal růžově,“ řekla Cobbová CNN.
Oteplení o 2 až 3 stupně by znamenalo katastrofu.
Dosud se svět od předindustriálního období oteplil o přibližně 1,4 stupně Celsia. A již nyní jsme byli svědky bezprecedentních extrémních povětrnostních jevů, včetně vlny veder v severozápadním Pacifiku v roce 2021, která zabila stovky lidí v USA a Kanadě. Oteplení o více než 2 stupně Celsia by mohlo vyvolat katastrofické a potenciálně nevratné zlomy v klimatickém systému, jako je například kolaps velkých částí ledových příkrovů, který by vedl k devastujícímu zvýšení hladiny moří, jež by pohltilo města.
Daniel Swain, klimatolog z Kalifornské univerzity pro zemědělství a přírodní zdroje, označil oteplení světa o 2 až 3 stupně za „katastrofu“. „Svět oteplený o 3 stupně – jen abych uvedl několik konkrétních hmatatelných příkladů, jak by to vypadalo – je svět, ve kterém je hladina moře o několik metrů vyšší než dnes a ve kterém je vážně ohrožena životaschopnost globálních megapolí, které se nacházejí jen několik metrů nad hladinou moře,“ řekl Swain minulý týden na tiskové konferenci. „Je to svět, ve kterém dochází k častým a rozsáhlým povodním a suchům, které nemají v historii obdoby. Je to svět, ve kterém přijdeme o téměř všechny horské ledovce a začneme být svědky masivní destabilizace grónského a západního antarktického ledového štítu. A to je jen krátký výčet,“ popsal Swain.
Podobně to vidí i Joeri Rogelj, ředitel výzkumu v Grantham Institute na Imperial College London. Důsledky nárůstu teploty o 2 až 3 stupně, kterým svět nyní čelí, jsou podle něj „extrémně nebezpečné“ pro všechny země, ale zejména pro ty rozvojové, které snášejí nejhorší aspekty klimatické krize a mají nejméně prostředků na přizpůsobení se. Poukázal na extrémní povětrnostní a klimatické jevy, ke kterým již dochází a na které se národy dosud nepřizpůsobily. Ty postihují jak globální sever, tak jih – jde například o smrtící lesní požáry v USA, Kanadě a Evropě, a ničivé vlny veder v Pákistánu nebo smrtící povodně ve Vietnamu. „Vzhledem k důkazům, které vidíme, bych opravdu nepovažoval nic mezi 2 a 3 stupni za obyvatelné. Čím více se dozvídáme, tím hůř to vypadá. Jinými slovy: Očekáváme vyšší rizika při nižších úrovních oteplení, než se dříve předpokládalo,” popsal Rogelj.
Někteří vědci míní, že i přes opakované zprávy OSN a dalších organizací nelze zatím vyloučit scénáře ještě vyššího oteplení. Důvodem je nekonečná složitost klimatického systému. „Je docela možné, že zpětné vazby uhlíkového cyklu by mohly vést k většímu oteplení, než se očekává,“ řekla klimatoložka Kate Marvelová. Zmínila pravděpodobné scénáře zahrnující rozsáhlé vysychání a vypalování amazonského deštného pralesa, tání permafrostu v Arktidě, které může uvolnit velké množství znečištění způsobujícího oteplování planety, a další mechanismy, které by mohly oteplování urychlit. „I 2 až 3 stupně Celsia jsou děsivé. Zvýšení hladiny moře není velký problém, dokud nepřekoná vaše protipovodňové zábrany. Sucho je zvládnutelné, dokud vašemu městu nebo farmě nedojde voda. Jsem ráda, že jsme dosáhli pokroku, ale nemůžeme si sednout, gratulovat si a myslet si, že budeme v bezpečí,“ zdůraznila Marvelová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Modří psi v okolí Černobylu. Žádný podvrh, tvrdí experti a nastínili možnou příčinu
