Karel Schwarzenberg patřil do velmi významného šlechtického rodu, jehož historii lze zpětně vysledovat až do 12. století. Zásadním zlomem v jeho životě bylo rozhodnutí rodičů přihlásit se na začátku druhé světové války k českému občanství. Díky tomu se přirozeně znelíbili nacistům, kteří v roce 1942 uvalili na jejich nemalý majetek nucenou správu a rodina se i s tehdy pětiletým Karlem musela přestěhovat.
Další stěhování – tentokrát až do Rakouska – následovalo hned v roce 1948 poté, co Schwarzenbergové přišli o veškerý svůj majetek a dostali se pro změnu do hledáčku komunistů. Mladý Karel proto absolvoval rakouské gymnázium a následně se začal věnovat studiu práva a lesnictví. Studia už však nedokončil vzhledem k dalšímu rozhodnutí příbuzného, které zásadně ovlivnilo jeho budoucí život.
Jeho strýc Jindřich Schwarzenberg se jej totiž rozhodl v roce 1960 adoptovat, aby sjednotil všechen majetek šlechtického rodu. Po jeho smrti tak Karlovi do klína spadlo dědictví v hodnotě až 400 milionů eur, které musel začít velmi aktivně spravovat. Zároveň se Schwarzenberg stále aktivněji politicky angažoval, přičemž mu blízká byla zejména lidská práva.
Dvě svatby se stejnou manželkou
V roce 1967 se oženil s doktorkou Theresou Schwarzenbergovou (83), pocházející z rakouského hraběcího rodu Hardegg. Narodili se jim celkem tři potomci: Jan Nepomuk (1967), Anna Karolína (1968) a Karel Filip (1979). V roce 1987 však vyšlo najevo, že Karel Filip je ve skutečnosti nemanželské dítě a důsledek Theresina záletu s rakouským politikem, který jej následně adoptoval, zatímco Schwarzenbergovi se ještě téhož roku rozvedli.
Karel Schwarzenberg však nikdy kontakt se svou manželkou zcela nepřerušil. A osud tomu chtěl, že k sobě během let pár opět našel cestu, takže se v červenci roku 2008 nakonec vzali podruhé. „Rozvod byl potřebný a nám oběma bylo snad od začátku jasné, že jednou zase budeme spolu schopni žít,“ uvedla po druhé svatbě Theresa Schwarzenbergová.
Politická kariéra
Ihned po sametové revoluci se Schwarzenbergovi vrátili do Česka, kde se Karel začal vzápětí angažovat ve společenském a politickém životě. Získal také místo jakožto státní úředník a následně i hradní kancléř nově zvoleného prezidenta Václava Havla. Od státu odkoupil a za své peníze zrekonstruoval zámeček Dřevíč, v němž žije dodnes.
Po konci na Pražském hradě se nadále věnoval politické kariéře. V letech 2004 až 2021 patřil k členům Parlamentu, nejprve šest let jako senátor a od roku 2010 celkem jedenáct let jako poslanec. Mezitím byl rovněž dvakrát ministrem zahraničí a v historicky první přímé volbě prezidenta v roce 2013 skončil druhý za zvoleným Milošem Zemanem. I po odchodu do politického důchodu se však aktivně vyjadřoval k veřejnému dění.
Trpěl stejnou nemocí jako prezident Zeman
V posledních letech svého života Karel Schwarzenberg trpěl neuropatií nohou a rovněž stále se zhoršujícím sluchem. „Mám stejnou nemoc jako prezident, tudíž strašně pajdám. Zeman mě s tím vozíkem předběhl, ale já si ho asi pořídím příští rok,“ řekl v roce 2021 pro Blesk Zprávy. V minulosti byl rovněž léčen pro zvýšený krevní tlak a vrozené zúžení aorty. V únoru 2023 skončil bývalý politik v nemocnici poté, co se mu ucpala tepna.
Novým knížetem ze Schwarzenbergu (v pořadí již třináctým) se nyní stane jeho nejstarší syn Jan Nepomuk Ondřej Schwarzenberg. Ten byl odmalička pro tuto roli připravován a již v roce 2007 po otci převzal správu rodového majetku, kam patří řada lesů, rybníků a mimo jiné i zámky Orlík či Schwarzenberg.
