Hertlová se narodila v Praze do turbulentní doby. Psal se rok 1938 a jí byly necelé tři měsíce, když do hlavního města vstoupili vojáci Hitlerova Německa. „Matka mi říkala, že jsem celý ten den prořvala, že jí přišlo, že se připojuju ke vzdoru a protestu,“ vzpomínala s úsměvem na temné události českých dějin pro Paměť národa. O jejím skonu informoval web divadlo.cz.
ČTĚTE TAKÉ: Zemřela autorka kultovních Upířích deníků. L. J. Smithová podlehla vážné nemoci
Většinu Druhé světové války prožila i s rodinou na venkově, až ke konci největšího válečného konfliktu v historii se přesunuli zpátky do Prahy. Když v Evropě zavládl mír, začala malá Brigita navštěvovat obecnou školu. Ráda a hodně četla a poté, co v roce 1957 úspěšně složila maturitní zkoušku, rozhodla se studovat režii na divadelní fakultě.
A právě tam potkala svou osudovou lásku a budoucího manžela Františka. „Když řekl, že je z Veselí nad Moravou, ani jsem nevěděla, kde to je. A pak jsem tam žila 45 let,“ vzpomínala Hertlová, která během šedesátých let krátce působila ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.
Režírovala například hru Antigona a druzí, zároveň se věnovala překladatelství, poznamenává web Lidovky.cz. Vše však změnil 21. srpen 1968 a invaze vojsk Varšavské smlouvy.
Zaměstnanci divadla byli nuceni podepsat souhlas s invazí, což však Hertlová rázně odmítla a svůj názor nezměnila. „Tak jsem odešla a dřela jsem v kuchyních,“ shrnula roky nato situaci. V divadle začala opětovně pracovat až o 11 let později, po Sametové revoluce se vrátila k režírování.
„Já za život děkuju, protože jinej jsem nedostala. Jsem ráda, že jsem ho prožila s klopýtáním, omylama a pajdáním. Dostala jsem víc dobra než zla a na to zlo se snažím zapomenout,“ bilancovala Hertlová pro Paměť národa.
MOHLA VÁM UNIKNOUT: Hit Pár přátel dobývá svět. Nazpívala ho i rodina Cyrusových. Neskutečné, říká Michal David
