Ženíšek připomněl, že Ukrajina již pozvánku do NATO dostala, a to neoficiálně v roce 2008 na summitu v Bukurešti. „Všechny členské země se shodly, že Ukrajina se jednou stane členskou zemí NATO, teď jde o to, jak bude formulován závěr summitu ve Vilniusu,“ podotkl poslanec. Doplnil, že ani Ukrajina nepředpokládá, že by se mohla stát členem aliance, dokud konflikt neskončí.
„Pochopitelně Ukrajina očekává záruky po skončení konfliktu a ukazuje se, že všechny alternativy – které někdo vymýšlel nebo které se odehrály v minulosti – nebyly funkční. Jedinou funkční jistotou pro Ukrajinu je členství v NATO. A mnohé země si uvědomují, že je to vlastně i v jejich a našem, zájmu. Česká republika od začátku říká, že to je v našem zájmu,“ připomněl Ženíšek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Schváleno. Spojené státy poskytnou válkou zmítané Ukrajině obávanou kazetovou munici
Podotkl, že na Ukrajinu jsou dodávány západní zbraně. „Stejně tak ukrajinská armáda, troufám si říci, je jednou z nejlepších v rámci evropského prostoru, v rámci NATO. Bylo by chybou, kdyby Ukrajina v NATO nebyla,“ doplnil. Europoslanec David byl však skeptičtější. „Už jenom samotný fakt, že rozhodování má patnáctiletou historii, asi svědčí o tom, že jsou tam důvody k pochybnostem,“ mínil s odkazem na neoficiální pozvání Ukrajiny v roce 2008.
Uvedl, že rozšiřování Severoatlantického paktu na východ znepokojuje Rusko. „Bylo jasně řečeno, že se nemáme ohlížet na zájmy Ruska, ale my se musíme ohlížet na zájmy vlastní. Pokud budeme udržovat válečný konflikt, tak se nakonec může dotknout i nás. Nejsem přesvědčen o tom, že by Ukrajina měla šanci se v nejbližších, řekněme dvou, letech stát členskou zemí NATO. Byl bych pro, pokud by to vedlo k uklidnění situace, ale domnívám se, že by to spíše vedlo k takovému, obrazně řečeno, přilití oleje do ohně,“ dodal.
