Vláda zvažuje zavést povinné třetinové zastoupení žen ve vedení velkých veřejně obchodovaných firem. V Česku by šlo o pětici firem – ČEZ, Komerční banku, Moneta Money Bank, Philip Morris a Kofolu. České manažerky v tom ale většinou nevidí přínos, pohlaví podle nich o kvalitě člověka nerozhoduje.
V byznysu se prosadily navzdory, nebo možná i díky tomu, že ve vedoucích pozicích firem najdete častěji spíše muže. Přesto se ženám, které do českých podnikatelských výšin vystoupaly, myšlenka povinných kvót ve vedení firem spíše příčí. S tou přišel návrh zákona, kterým se bude zabývat česká vláda.
Jde o legislativu Evropské unie, kterou Česko musí zapracovat do svých zákonů. Dle znění návrhu by ve vedení velkých firem muselo být alespoň z části zastoupené druhé pohlaví, v případě většiny českých firem by tedy musela být alespoň třetina žen v představenstvu nebo čtyřicet procent žen v dozorčí radě.
„Obecně nemám ke kvótám pozitivní přístup. Myslím, že jde vždy o konkrétního člověka, ať už muže či ženu. Nelze si nainstalovat ženy do managementu, pokud na to nemají, a stejně tak tam mají být, pokud na to mají,“ myslí si například Blanka Petrová, která už osmým rokem řídí jednoho z největších výrobců přívěsů a návěsů ve střední a východní Evropě Panav.
Pokud má podle ní v Česku žena vytyčený cíl stanout ve vedoucích pozicích, docílí ho. A s takovým postojem není mezi českými manažerkami sama. Podobně to vidí i Radmila Pospíšilová, které se ve Zlíně podařilo vybudovat společnost Mobilboard, jež čítá více než tisícovku autobusů a má pod palcem slušnou část reklamy v české dopravě.
„Pokud máte na vedoucí pozici jako kandidáta fundovanou a schopnou ženu, nemyslím si, že by ji někdo dehonestoval. Minimálně jsem se s ničím takovým sama nesetkala,“ říká Pospíšilová a dodává, že sama se pohybuje v odvětví dopravy, kterému tradičně v drtivé většině případů dominují muži.
Generální ředitelka Synlab CZ&SK Kateřina Bílly Danyšová si dle svých slov ze svých letitých manažerských zkušeností ani nepamatuje firmu, kde by vedení nebylo genderově víceméně vyrovnané. Rozhodují podle ní kompetence a osobnostní kvality, na základě pohlaví by si prý kolegy nevolila.
O něčem jiném nicméně vypovídají statistiky. Česko se v rovném zastoupení žen a mužů ve vrcholových patrech byznysu dlouhodobě umisťuje pod průměrem Evropské unie. Jen 21 procent vedoucích pozic u nás zaujímají ženy, kvůli čemuž se mezi evropskou sedmadvacítkou Česká Republika v tomto ohledu umístila až na 20. místě. Průměr je v Evropské unii 32,2 procenta.
Ne všechny oslovené manažerky jsou nicméně proti. Zastánkyní vládního nápadu je například CEO zdravotnického kolosu Penta Hospitals Barbora Vaculíková. Zrovna zdravotnictví je podle ní totiž dobrým příkladem toho, že dostávat ženy do vedení se příliš nedaří.
„Bylo by samozřejmě ideální, pokud by se tak dělo přirozenou cestou, ale také je fér si přiznat, že ženy nemají vždy rovné podmínky,“ říká Vaculíková. Dodává, že ačkoliv sama příznivcem kvót není, v tomto případě by mohlo jejich, třeba jen krátkodobé, zavedení mít pozitivní efekt.
Žena jako pečlivá a klidná síla
Podstatu chystané právní úpravy hodnotí kladně i Monika Vondráková, viceprezidentka česko-německé investiční společnosti ABRA Holding. „Z osobní zkušenosti vím, nakolik je má role důležitá právě v ženském pohledu, který je jiný než mužský, a často se i vzájemně efektivně doplňujeme,“ vysvětluje.
Podobně jako její souputnice ale vidí problém v tom, že má jít o povinnost. „Nastanou situace, kdy to nebude fungovat. Myslím si, že věnovat více energie osvětě by přineslo větší úspěchy,“ doplňuje Monika Vondráková.
„Nechci přehnaně zobecňovat, ale ženy mají ve své přirozenosti se nedrat tolik nahoru. Mají tendenci se spíše podceňovat nebo se stydět.
Blanka PetrováJakkoliv se většina českých manažerek k zákonem vynucené rovnosti nehlásí, do jedné vypichují rozdílné přístupy žen a mužů k vedení firem a výhody, které plynou z jejich kombinování. Ředitelka Synlab CZ&SK Kateřina Bílly Danyšová vidí v harmonii ženského a mužského přístupu způsob, jak maximálně zefektivnit výkon firmy.
Radmila Pospíšilová z Mobilboardu připisuje ženám ve vedoucích pozicích větší pečlivost, smysl pro detail i rozvinutější empatii. Naproti tomu Blanka Petrová z Panavu popisuje i vlastnosti, kvůli kterým nejsou ženy na vedoucích postech vidět častěji.
„Nechci přehnaně zobecňovat, ale ženy mají ve své přirozenosti se nedrat tolik nahoru. Mají tendenci se spíše podceňovat nebo se stydět,“ říká manažerka strojírenské firmy ze Senic na Hané.
