Skupinu ČEZ vlastní zhruba ze 70 procent Česká republika přes ministerstvo financí. Minoritní podíl ovládají jak fyzické, tak i právnické osoby. Patří mezi ně například různé fondy ze Spojených států, Polska, Velké Británie nebo jiných částí Evropy. Hnutí ANO ve svém programu k volbám do Poslanecké sněmovny přišlo s návrhem menšinové akcionáře vytěsnit. „Získáme stoprocentní kontrolu státu ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ. To nám otevře dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny energií,“ uvádí program.
DÁLE ČTĚTE: Přestaňte kupovat ruskou ropu, vzkázal Trump evropským lídrům. Financujete válku, dodal
Deklarovaným důvodem je úmysl hnutí ANO získat silnější kontrolu nad klíčovými projekty v oblasti energetiky a tlačit na ceny energií. Stínový premiér a kandidát na ministerstvo průmyslu a obchodu Karel Havlíček nedávno přiblížil, že by chtěl výkup minoritářů provést do roka a půl. Celkem by mohla akce ČEZu stát 250 miliard korun, pokud by minoritní akcionář dostal 1 500 korun za kus akcie.
Dopad na rozpočet
Pokud by k výkupu nakonec došlo, tak by to mělo dopad na státní rozpočet. A to i v případě, kdy by ČEZ vykupoval minoritní akcionáře za své peníze. Energetická společnost totiž platí obří částky státu v podobě dividend. Jen letos obdrželo ministerstvo financí 17 miliard korun, což byla osmá nejvyšší dividenda v historii. Vůbec nejvyšší částku získal stát v roce 2022, kdy během energetické krize rostla cena společnosti a mohla do státního rozpočtu odvést 54 miliard korun.
V případě vyplacení menšinových vlastníků by se výplaty dividend musely pozastavit nebo radikálně snížit. To by mělo dopad na příjmy státního rozpočtu. Kdyby se nákup provedl z peněz ČEZu, tak by na dividendu nešlo tolik peněz jako v předešlých letech. Případně by se výplaty dividend přerušily. „I to bude mít přeci dopad na státní rozpočet. Není to jen v položce výdaje, ale příjmů. Konečný efekt by byl stejný. Peníze nevyndáme z pravé kapsy, ale vyndáme je z levé,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Kromě toho by došlo k velkému poškození pražské burzy. Ta má nyní na hlavním trhu jedenáct společností a ČEZ patří k jejich tahounům. Pokud by se energetická firma z burzy cenných papírů vytratila, tak by to znamenalo velké oslabení. „Z pohledu investorů na pražské burze by se jednalo o velice špatnou zprávu,“ řekl Křeček, podle kterého je ČEZ nejdůležitějším titulem na burze. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda dokonce hovoří o ochromení celé burzy. „Rozvoj burzy by přitom mohl být jedním z rozumných způsobů, jak Čechům rozšířit možnost zajišťovat se na stáří po své vlastní ose,“ uvedl.
Částka by nemusela stačit, shodují se odborníci
Odhadovaná suma by navíc nemusela být konečná. Částka 250 miliard korun by stačila na vykoupení akcií na hranici 1 500 korun. Už nyní ale hodnota cenných papírů atakuje historické maximum a ve středu byla na hranici 1 300 korun. Pokud by došlo k výkupu, tak by to spustilo ještě větší zájem o koupení akcií. Podle Křečka se tomu tak dělo vždy při záměru vytěsnit minoritu ze společnosti. „Současní akcionáři ČEZu vítají informace o jejich vykoupení, protože to bude doprovázeno růstem ceny akcií. Před čtyřmi lety přitom šlo menšinové akcionáře vykoupit za třetinu ceny oproti dnešku. Z finančního hlediska není pro stát výhodné vykupovat ČEZ, kdy jsou akcie poblíž historických maxim,“ dodal Křeček.
S tím souhlasí i analytik České spořitelny Petr Bártek, podle kterého by suma 250 miliard nemusela stačit. „Volně obchodované akcie jsou nyní oceněny na asi 214 miliard korun. Při použití standardní třicetiprocentní prémie za odkup by náklady odkupu činily již přibližně 278 miliard korun. Za takovou sumu by ČEZ mohl například postavit tři malé modulární reaktory. Celkově myšlenku vnímáme pro ČEZ jako finančně náročnou,“ uvedl Bártek.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čína na obří vojenské přehlídce ukázala svůj arzenál. Dohání USA, varuje expert
