Příběhy účastníků československého zahraničního odboje za druhé světové války bývají autory popisovány zpravidla pozitivně, bez náznaku sebemenšího pochybení uvedených jednotlivců. Často tomu tak skutečně bylo. Chybovat však patří k bytí člověka a ani odbojáři netvořili výjimku. Osud před mnohé z nich postavil různé překážky, které se po svém snažili překonat. Příkladem jednoho takové příběhu může být ten důstojníka československé zahraniční armády Jaromíra Grygara.