Cílem škol je připravovat studenty na budoucnost, přesto se však důležité lekce v životech studentů často neodehrávají za jejich zdmi. "Zpravidla si pamatujeme opravdu málo z toho, co se naučíme ve školní lavici. A když ano, formují nás zážitky, které mnohdy nejsou záměrem učitele," vysvětluje ředitel anglické státní školy Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Informální učení je získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života. Podle akademika, který se v oblasti školství pohybuje už téměř tři dekády, probíhá neustále a škola ho nemůže ovlivnit. Přesto může být pro lektory užitečným nástrojem. "Učitelé mohou být připraveni na to, jak děti vychovat. Většinu zkušeností a schopností, které se ve škole studenti naučí, si však lektor nenaplánuje. Je nutné to přijmout a naučit se s tím pracovat," vysvětluje.
V minulosti se liverpoolská škola, v níž studují žáci od čtyř do devatenácti let, soustředila zejména na formální úroveň výuky, která probíhá podle školních osnov. "Brzy jsme však přišli na to, že musíme najít cestu i k rozvoji měkkých schopností žáků, tedy dovedností, které vychází z osobnostních předpokladů člověka a jež tvoří nepostradatelnou součást jeho budoucí odborné způsobilosti," říká Broekman. Jednou z cest k posilování takových dovedností je snaha vytvořit u studentů správné návyky a vytvářet prostředí, v němž dochází ke spontánnímu vzdělávání.
Lektoři se podle ředitele snaží motivovat žáky ke zdravému životnímu stylu, ale i mezilidské komunikaci. "Vysvětlovat dětem, že by si měly hlídat stravu a hýbat se, ale nikdy nebude mít takový dopad, jako když zařídím, aby ve škole měly přístup ke zdravému jídlu a mnoho zájmových aktivit, které motivují k pohybu. Ke zdraví si pak najdou vlastní cestu," popisuje postoj školy.
Netradiční přístup s ohledem na informální rovinu zvolila škola i při snaze učit studenty o bezpečnosti na internetu. "Nejdříve zjišťujeme, jaké má dítě zkušenosti. To může vést k zajímavému rozhovoru. Kultura školy je souhrnem všech interakcí, které se za ní skrývají," vysvětluje. Když lektor žáky místo poučování vyzve k debatě, zahájí podle akademika výukový proces, který vyústí v zapamatovatelnou zkušenost.
Děti v Liverpool College lektoři rovněž zapojují do pravidelných studentských debat a prostřednictvím různých aktivit je dostávají do situací, v nichž mají šanci chopit se vůdčích pozic.
Vědomosti načerpané z informální výuky naučí studenty využívat kritické myšlení a fungovat jako součást komunity. "To by se měly děti učit už doma. Jsem ale přesvědčený, že v anglických rodinách schopnost pěstovat tyto schopnosti upadá. Pokud je student nezíská doma, musí se je naučit ve škole," říká ředitel.
Podle Broekmana se evropské školy o prolnutí neformální a formální výuky často snaží, přesto je čeká ještě dlouhá cesta. "Pokud budeme dál věřit, že studenti získávají vědomosti pouze z formální výuky, nikdy nevytvoříme prostředí, v němž si žáci vybudují schopnosti k tomu, aby byli úspěšní," uzavírá.
O problematice informální, formální a neformální výuky bude Broekman mluvit i na pražské konferenci FutureEdu. Ta kombinuje vystoupení řečníků s panelovými debatami, na kterých diskutují čeští i zahraniční pedagogové a profesionálové z oblasti školství. Přednášku má připravenou například dánská expertka Lisbeth Trinskjærová nebo český ministr školství Mikuláš Bek.
Cílem akce je oslovit s tématem nejen širokou odbornou veřejnost, ale i politiky a mladé lidi, kterých se téma týká, a mají tak možnost přispět k lepšímu porozumění rychle se měnícího vzdělávání v Česku.
Konference se koná v prostorách pražského business hubu Opero. O debaty nepřijdou ani ti, kteří se už na zcela zaplněnou akci dostat nemohou. Celou událost mohou lidé sledovat prostřednictvím online streamu. Kompletní program je na stránkách konference.
