Co se politické komunikace týče, je inkluze nejžhavějším tématem vzdělávací politiky v Česku. Ani v rýsující se nové vládě nepanuje shoda na tom, jak se společným vzděláváním naložit. Zatímco SPD a Motoristé v kampani velmi hlasitě volali po zrušení inkluze, hnutí ANO zdůrazňovalo potřebu její revize.
Do programového prohlášení formující se vlády se nakonec dostal obecný odstavec, ve kterém padá závazek zásadní revize a rušení "neefektivních prvků současného inkluzivního vzdělávání".
Nejistota, jak bude příští šéf resortu školství konkrétně postupovat, zatím přetrvává. Experti na školství, které redakce Aktuálně oslovila, se přitom jednoznačně shodují, že debata o inkluzi neprobíhá věcně.
"Debata o společném vzdělávání je naprosto zavádějící," shrnul pro Aktuálně.cz vzdělávací expert PAQ Research Karel Gargulák.
Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký poté popsal debatu o inkluzi jako kulturní válku. "Sbírají na ní body hlavně strany na antisystémovější straně spektra. Body vám ale dají i mnozí z té druhé poloviny. 'Slušnější' strany tak chtějí revizi, zatímco ty antisystémové rovnou napálí, že chtějí inkluzi zrušit," uvedl.
Podobně téma vidí i samotní učitelé. Pedagogové, které sdružuje Učitelská platforma, vydali hromadné vyjádření, ve kterém apelují na formující se vládu, aby se k tématu postavila racionálně a vynechala politické zkratky.
"Místo ideologických sporů bychom měli hledat odborná řešení, jak systém zlepšovat. Návraty ke starým modelům by znamenaly krok zpět," tvrdí v prohlášení ředitelka a předsedkyně platformy Petra Mazancová.
Dopady na několika frontách
Jakékoliv rušení inkluze by přitom podle odborníků mělo pro Česko vážné dopady, a to hned na několika frontách. Společné vzdělávání se momentálně týká okolo 130 tisíc z celkem více než milionu žáků na základních školách. Rušení inkluze a přesun všech nebo i podstatné části těchto studentů do speciálního školství by pro státní rozpočet znamenaly významné náklady.
"Kdybychom chtěli zrušit inkluzi, museli bychom investovat desítky miliard na dostavbu škol a na jejich provoz," nastiňuje ředitelka organizace Society for All (SOFA) Lenka Felcmanová. Připomíná, že náklady na žáka ve speciální škole jsou oproti klasické škole zhruba trojnásobné.
Speciální školství přitom podle Felcmanové nepřináší většině žáků, a to ani těm s vážnějšími handicapy, žádné zvláštní benefity. "To jasně ukazují makrodata a průzkumy, které se v zahraničí provádí už od 70. let minulého století. Děti ve speciálním školství nedosahují lepších výsledků, přestože mají specializovanou péči," dodává.
Na děti jsou totiž typicky kladené nižší nároky, než co intelektuálně zvládnou, a kolektivy bez "akademických tahounů" prokazatelně zhoršují výsledky a ambice celých tříd. To podle předsedkyně SOFA dobře znají ředitelé běžných škol v případech, kdy ze základních škol odcházejí děti na víceletá gymnázia.
Třídu inkluze podle expertky nebrzdí
Stejně tak Felcmanová odmítá, že by společné vzdělávání "brzdilo" ostatní žáky. "Nedávné šetření společnosti Kalibro, které využilo identické testy z vyučovacích předmětů jako před dvaceti lety, ukázalo, že výsledky zůstávají stejné," zdůvodňuje.
Inkluze podle ní naopak může vést ke zlepšování měkkých dovedností všech žáků. "Ty jsou zaměstnavateli ceněny stále více než konkrétní znalosti," podotýká Felcmanová.
Rušení inkluze by pro Česko mělo reálné dopady i vzhledem k mezinárodním závazkům státu. "Jsme vázáni Úmluvou o právech dítěte, Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Její ratifikací se Česká republika v roce 2009 zavázala k přednostní podpoře inkluzivního vzdělávání," vyjmenovává Felcmanová.
"Dále je tu rozsudek D.H. Evropského soudu pro lidská práva a porušení práva Evropské unie v souvislosti s rasovou rovností, které se týkají rovného přístupu ke vzdělání pro romské žáky a u nichž hrozí sankce v řádu stovek milionů ročně," dodává.
O čem sní Plaga
Nejkonkrétnější aktuální informace zatím dodal pravděpodobný staronový ministr školství Robert Plaga v rozhovorech pro Deník N a Hospodářské noviny. V nich odmítl vyhazování všech asistentů pedagoga a hromadné přesouvání dětí s podpůrnými opatřeními do speciálních škol a naopak mluví o "zrušení inkluze Kateřiny Valachové" (za které byla schválena tzv. inkluzivní novela školského zákona pozn. red.).
Konkrétně chce Plaga posílit kapacity speciálních škol, zřídit speciální třídy a zvýšit kompetence ředitelů, kteří by tak nově měli mít možnost "přehlasovat" rozhodnutí rodičů o volbě školy pro jejich dítě.
"Přestože dítě má být někde jinde, rodič tomu brání. Učitelé vidí dítě šest až osm hodin denně, i oni by měli mít právo to prostřednictvím ředitele vyhodnocovat," přiblížil Plaga.
Mluvil také o zajištění stabilního financování školních psychologů a speciálních pedagogů. Jejich roli a financování sice ukotvila nedávná velká novela školského zákona, v návrhu rozpočtu odcházející vlády ale pro školství chybí přes sedm miliard, které by, jak informuje Deník N, mohly ovlivnit právě financování podpůrných pozic.
Pro Hospodářské noviny poté Plaga popisuje, že plánuje vyhodnotit fungování asistentů pedagoga, a otevřel debatu o parametrizaci (tj. pravděpodobné snižování počtů a nastavení nároků pro školy podle velikosti) a lepším vzdělání pro asistenty.
"Pokud jen hrnete (asistenty) do tříd a nedíváte se, jestli je takový systém funkční, tak je to přesně ten neefektivní prvek systému, o kterém mluvíme v programovém hlášení," uvedl Plaga.
Omezení práv rodičů
Plaga tak nabízí i kroky, které by podle expertů mohly naopak vést k posílení systému společného vzdělávání. Ty vidí jak v posilování kapacit speciálního školství, tak zejména v posilování odborných kapacit v klasických školách.
"Přibývat by měli speciální pedagogové, školní psychologové, případně i speciální třídy tam, kde to dává smysl. Zároveň by mělo být centrálně zajištěno financování těchto pracovníků a podpora vysokých škol v jejich přípravě," upozorňuje v již zmíněné tiskové zprávě člen vedení Učitelské platformy a ředitel ZŠ a MŠ Žďár Josef Halama.
Předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová pak na druhou stranu varuje před návrhem na posílení pravomocí ředitelů, kteří by mohli nově rozhodovat, do jaké školy mají žáci směřovat.
"Vstupování do práv rodičů rozhodovat o volbě školy vidíme jako problematické. Šlo by o bezprecedentní změnu. Naposledy, kdy rodiče právo volby neměli, bylo za minulého režimu. K vhodnosti běžného nebo speciálního školství pro konkrétní dítě se vyjadřují odborníci v poradenských zařízeních, právo rodiče na finální rozhodnutí garantuje již dvacet let školský zákon," říká Felcmanová.
"Nejde také plošně říct, že nějaká skupina dětí nebude mít do běžné školy přístup, to by bylo v rozporu se Základní listinou práv a svobod," uvádí. Dodává že by v případě omezení tohoto práva očekávala řadu soudních sporů a celkově by změna vedla k neprospěchu dětí.
