Podle aktuálních propočtů vstoupí sonda do zemské atmosféry v 08:07 SELČ s tolerancí plus a minus pět hodin. „Operační střediska EU SST pracují na zpřesnění možného místa a času vstupu (do atmosféry). S přibližujícím se vstupem se předpovědi zpřesní, ale nejistota zůstane vzhledem k nekontrolované povaze objektu,“ uvedlo EU SST.
ČTĚTE TAKÉ: Komik Felix Holzmann sloužil u nacistického námořnictva. Rudá armáda ho zajala v Lotyšsku
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu je sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny. EU SST ale vylučuje například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky.
Ve vesmíru je přes 50 let
Vzhledem k tomu, že sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry Venuše, je možné, že přečká průlet zemskou atmosférou a následně dopadne na povrch. Kulovitý aparát má hmotnost 495 kilogramů a průměr 1,17 metru.
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze kolem Země, poznamenal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na takzvanou parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých cílových destinací. Pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pastrňák a Nečas jsou „gamechanger“, shodli se hokejoví brankáři. Jaké jsou šance Česka?
