Legendární značka Praga, kdysi královna československých silnic, se vrací do centra pozornosti díky nové výstavě v Národním technickém muzeu. Expozice představuje výběr z výjimečné sbírky Emila Příhody, která patří k největším a nejcennějším kolekcím automobilů značky Praga vůbec.
Muzeu se část sbírky podařilo získat za podpory Ministerstva kultury za 34 milionů korun, tato částka vystačila na patnáct automobilů, vedle toho se také pořídily dvě vzácné meziválečné trofeje za další zhruba dva miliony. Emil Příhoda přitom nasbíral něco mezi 70 až 90 automobily.
"Výstavou připomínáme dvě velmi významné značky v dějinách našeho motorismu: automobilku Praga a jméno Emil Příhoda," vysvětluje myšlenku expozice kurátor automobilové sbírky Národního technického muzea Petr Kožíšek.
Automobilka Praga byla jedním z nejvýznamnějších výrobců své doby. Zejména ji pomáhal fakt, že patřila do konglomerátu První českomoravské továrny na stroje, která ji, na začátku ještě s pomocí Strojíren Ringhoffer, v roce 1907 založila.
Těžila z výhody, že její výroba nebyla během první světové války přerušena a dělníci nebyli odveleni na frontu. Ve dvacátých a třicátých letech tak patřila mezi nejúspěšnější značky v Československu, nabízela širokou nabídku různých kategorií vozidel a prodejně dominovala. Podle Petra Kožíška předčila ve druhé polovině dvacátých let ve všech kategoriích jak domácí, tak dovezenou konkurenci.
Sbírku začal Emil Příhoda budovat v roce 1957, kdy si koupil svůj první vůz Praga Alfa a značce celoživotně a zcela propadl. Shodou okolností ve stejném roce se mu narodil syn Robert, který měl sběratelské dílo převzít. Robertova předčasná smrt však ovlivnila i osud soukromého muzea ve Zbuzanech.
Rodinné spory, nejasnosti kolem dědictví a změny vlastnictví budovy vedly k tomu, že pro sbírku se hledalo nové místo, část vozů skončila v různých institucích, například ve Vojenském historickém ústavu, Muzeu Policie, Technickém muzeu Brno.
"Pan Příhoda měl krásně vybudované muzeum, kde všechno sedělo i prostorově. Kromě téměř devadesáti vozidel měl i tisíce součástek, obrovský archiv a knihovnu," popisuje Arnošt Nezmeškal, ředitel muzea dopravy NTM.
"Teď se všichni snažíme, aby se sbírka nerozporcovala a vzácné vozy, mnohdy už jediné dochované exempláře, našly své místo. To nejpodstatnější se snad podaří zachovat a jednou třeba naše děti někde vybudují samostatné muzeum Pragy a Emila Příhody," doufá Nezmeškal.
Z Příhodovy sbírky bylo do muzea nakonec vybráno zmíněných 15 vozidel, vystavuje se osm z nich, respektive devět. Tím posledním je zmíněná první Příhodova Alfa, kterou má muzeum od rodiny v zápůjčce. Sedm vozidel má instituce deponované na různých místech.
Podle Petra Kožíška nešlo o to vybrat ty nejzářivější exponáty, ale takové, které doplní dosavadní sbírku, již už NTM za svou dobu existence má - asi 25 aut -, a mají historickou hodnotu.
"Chtěli jsme doplnit to, co nám chybělo - například autobus, pětitunový typ Praga N s žebříkem Metz, nákladní vůz Praga AN, ale i rarity jako Mignon 6 nebo Super Piccolo. "Mignonu" jsme předtím neměli žádnou, Golden také ne. Super Piccolo sice vlastníme, ale ve velmi žalostném stavu, takže jsme raději upřednostnili tuto mnohem zachovalejší," vysvětlil. Mnoho z těchto vozů už se dochovalo v počtu prstů jedné ruky, pohřební vůz je pravděpodobně jediný na světě.
Mezi nejpůsobivější exponáty, kterých si návštěvník hned všimne, patří čtyřválcová Praga Grand z roku 1921. Auto je každopádně výjimečné, za něj muzeum zaplatilo zhruba šest milionů korun. "Je to monumentální, krásné auto, zvlášť s tou výraznou černou maskou. Takové bych si přál sám mít," říká s úsměvem Nezmeškal. V modelu Grand jezdil i československý prezident T.G. Masaryk.
Na výstavě jsou i další mimořádně vzácné kousky. Super Piccolo je typickým příkladem meziválečné snahy o aerodynamiku. Na podvozku vznikly dokonce i čtyři kusy v závodní verzi pro slavný závod 1000 mil československých (o letošním ročníku čtěte zde). Závodník Petr Mucha, který vyhrál první ročník "mílí", ostatně v jedné této Pragovce tragicky zemřel na následky zranění po nehodě během testování na druhý ročník.
Součástí akvizice byly také dvě cenné trofeje. Týmová cena prezidenta republiky pro vítěze závodu 1000 mil československých a plastika Genius vítězství od Ladislava Šalouna, která byla v meziválečném období symbolem soutěží spolehlivosti. "Znalec byl z plastiky nadšený. Je to skutečné umělecké dílo," říká Nezmeškal.
Pragy získaly putovní pohár v tehdejších závodech ve 20. letech opakovaně, a proto se jim později dávaly zmenšené sošky jako maskot na chladiče. Má ji například vystavovaná Mignon 6 z Osvětimi.
Některé exponáty pocházejí z filmového světa - pohřební vůz nebo sanitka byly použity například ve filmech Postřižiny, Atentát a Saturnin. Většina vozů je v tak zvaném nálezovém stavu, tedy v původní podobě, bez renovací.
Výstava není jen přehlídkou veteránů. Je to příběh o vášni, vytrvalosti a záchraně kulturního dědictví. Ukazuje, že československý automobilový průmysl měl i jinou tvář než jen Škodovku nebo Tatrovku.
"Je to pocta Emilu Příhodovi. Muži, který i bez státní podpory, jen vlastní vytrvalostí a láskou k technice, dokázal shromáždit sbírku, kterou by mohl závidět nejeden národní archiv," říká ředitel NTM Karel Ksandr s tím, že teď je povinností muzea se o tuto jedinečnou kolekci starat dál.
Expozice je v NTM k vidění až do 1. března příštího roku.
