„Cizinec byl ihned po propuštění z vězení zadržen a pracujeme na zajištění jeho vycestování z České republiky. V současnosti tedy není na svobodě,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Migranti brutálně zbili španělského seniora. Rozzuřený dav se pak mstil uprchlíkům v ulicích
Podle zmíněného webu si pro něj přišli policisté za asistence úředníků z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Diallo skončil v poutech a následně putoval do neupřesněného detenčního zařízení. V Česku je totiž od prvního okamžiku, tedy od roku 2019, nelegálně.
Do Česka se dostal 18. června 2019 vlakem z Německa. Tam ho ve stejný den propustili z vězení, ve kterém strávil 46 dnů za vyhrožování pracovnici sociálního úřadu a za jízdu načerno. V Německu byl celkem třikrát trestaný.
U Lukavce na Litoměřicku ho průvodčí vyhodil z vlaku, protože neměl jízdenku. Po poli šla v tu chvíli 15letá dívka, kterou cizinec doběhl. Následně ji zezadu podle rozsudku uchopil za rameno, povalil do trávy a znásilnil. Poté jí ukradl mobilní telefon.
Za znásilnění a krádež ho litoměřický soud v červnu 2020 potrestal dvouletým vězením. Znalci mu diagnostikovali schizofrenii, soud mu proto uložil i ochranné ústavní psychiatrické léčení. U soudu opakovaně tvrdil, že si nepamatuje, co se stalo. Uvedl, že do Evropy připlaval na delfínovi.
Ve vazbě napadal spoluvězně a tvrdil, že slyší hlasy. V srpnu 2020 mu krajský soud trest zpřísnil na čtyři roky vězení a potvrdil současně i ochranné ústavní léčení. Nejvyšší soud v roce 2021 odmítl dovolání a rozhodnutí krajského soudu tak potvrdil.
Proč nebyl vyhoštěn?
Po původní zprávě, že byl Afričan propuštěn, se objevila kritika, že soudy při vynesení rozsudku neuložily i trest vyhoštění. „Šlo o komplikovanou věc, a to i proto, že soud uložil dotyčnému ochrannou ústavní léčbu a nemohl vědět, kdy ji odsouzený vykoná a kdy poté nastoupí do výkonu trestu. V té léčbě mohl být klidně deset, patnáct i dvacet let,“ řekla Novinkám mluvčí soudu pro trestní úsek Halka Lacinová.
Podle ní šlo o specifický případ, jelikož odsouzený nastoupil nejprve na ochrannou léčbu a teprve poté zamířil do výkonu trestu. „Ono to tak sice ze zákona je, ale musím říct, že toto byl první případ, se kterým jsem se setkala. V drtivé většině případů to bývá naopak – nejprve výkon trestu, poté ústavní léčba,“ sdělila Lacinová.
Podotkla, že další komplikace spočívala v tom, že Diallo je původem z Libye, ale má občanství Mali. Dlouhou dobu se totiž nevědělo, jaké je národnosti, odkud pochází a kam by ho měly úřady poslat. Zdůraznila také, že rozhodnutí její litoměřické kolegyně přezkoumával krajský, a poté i Nejvyšší soud a neshledaly v otázce neuložení trestu vyhoštění žádný problém.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Osahával žačky a fotil jejich intimní partie. Obhájce družináře z Bratislavy mluví o demenci
