„Navržená novela zcela zásadně poškodí komerční mediální trh, tedy všechna soukromá média. Evropská pravidla pro poskytování veřejné podpory se samozřejmě vztahují i na financování veřejnoprávních médií,“ upozornil Singer v úvodu tiskové konference. Podle generálního ředitele Primy stanovená pravidla vyžadují precizní formulaci veřejné služby.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kultura není otloukánek. Odmítám, že bychom zradili voliče, důvěru lidí stále máme, říká Baxa
Podle Marka Singera monstrózní navýšení poplatků bez upřesnění definice veřejné služby vyvolává pochybnosti, zda by se nemohlo jednat o nedovolenou veřejnou podporu. Zároveň popřel Baxovo tvrzení, že ministerstvo kultury návrh konzultovalo s komerčními televizemi.
„Nikdo s námi nemluvil. Považujeme za nezbytné, aby proces začal odbornou diskusí o roli veřejné služby. Pan ministr Baxa nejdříve vypisuje miliardový bianco šek za peníze všech majitelů mobilních telefonů v této zemi a pak se možná bude bavit, na co ty peníze budou použity. Neznalost mediálního trhu, nebo arogance moci?“ ptal se Singer.
Plánované navýšení koncesionářských poplatků u ČT podle něj neodpovídá deklarovaným potřebám zmíněného veřejnoprávního média. Upozornil také, že návrh ministerstva kultury v případě přidání peněz výrazně převyšuje kvantifikovaný roční deficit rozpočtu v následujících letech.
„Bývalý generální ředitel ČT Petr Dvořák opakovaně uváděl, že Česká televize potřebuje navíc 300 až 500 milionů ročně. Najednou ale současný návrh počítá s až 1,5 miliardy korun. Navíc máme čas na diskusi. Pokud se nepletu, ČT má na rezervním účtu zhruba dvě miliardy korun,“ dodal.
Neobvyklé spojení konkurentů
Podobný pohled na věc sdílejí i další představitelé velkých českých mediálních domů, například generální ředitel televize Nova Daniel Grunt či šéfka představenstva CNC Libuše Šmuclerová. Během brífinku od nich opakovaně zaznělo, že nejde o žádný způsob boje proti veřejnoprávním médiím, spíš o důrazné ohrazení se vůči aroganci ministerstva kultury.
Konference se zúčastnila také Asociace online vydavatelů (AOV). Podle jejího místopředsedy Ondřeje Neumanna může mít návrh novely zákona násobně větší dopad právě na menší vydavatele než na velké mediální domy.
„Na trhu se zpravodajským, ale i zábavním obsahem, se na denní bázi střetávají komerční subjekty. Ty si konkurují nejen vůči sobě navzájem, ale i vůči veřejnoprávnímu obsahu, který má své financování jisté a v určitém smyslu bezedné. Pro malé projekty může být další masivní investice do on-line aktivit České televize a Českého rozhlasu likvidační,“ varoval.
Také AOV žádá zákonodárce, aby k diskusi o novele zákona přizvali kromě veřejnoprávních médií i zástupce těch soukromých. Asociace online vydavatelů chce nyní ladit své postoje s představiteli větších mediálních domů.
Podle ministra kultury Martina Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlase a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ uvedl v září Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.
Televizní poplatek je 15 let na stejné výši 135 korun a od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla na 72 Kč, rozhlasový poplatek 45 Kč se nezměnil 18 let a jeho hodnota je v současnosti poloviční.
Aktuální stanovisko ministerstva kultury redakce CNN Prima NEWS zjišťuje.
