Investiční horečka okolo umělé inteligence a navázané infrastruktury, která stojí na třech pilířích – vysoce specializovaných čipech, obřích cloudových datacentrech s nikdy nekončícím hladem po další energii a konečně na nekonečném přílivu kapitálu, se dostala do zvláštní fáze.
Fundamentálně se toho sice moc nezměnilo, nálada mezi investory ale nikdy nebyla rozjitřenější, oborové celebrity, jako jsou generální ředitel OpenAI Sam Altman či CEO Palantiru Alex Karp, ještě nikdo dříve nepřistihl před kamerou tolik vyvedené z konceptu a šéfa Nvidie Jensena Huanga tak angažovaného.
Akcie firem spojených s umělou inteligencí oslabují již několik dnů v řadě a cenné papíry japonského investičního konglomerátu Softbank Group, známého vysoce rizikovými sázkami na technologické obory se tento týden propadly dokonce o více než dvacet procent, což je mimochodem rekord sahající až na začátek covidové pandemie.
Dokonce i Cathie Wood, investorka vedoucí skupinu fondů Ark Invest, která zpravidla bývá vůči technologickým inovacím až přehnaně optimistická, minulý měsíc v rozhovoru s Danem Murphym z televize CNBC prohlásila, že ohodnocení AI firem čeká „střetnutí s realitou“.
A Wood nezůstala jen u slov. V posledních týdnech významně přeskládala své technologické portfolio. V říjnu se například Ark Invest zbavil 4064 akcií společnosti Palantir Technologies. Jen běžný rebalancing? Možná, jenže Wood se Palantiru začala zbavovat konzistentně. Další významné a opakované odprodeje akcií AMD či Shopify a orientace na čínské akcie naznačují spíše změnu strategie.
Na konci minulého měsíce pak prolomil několikaleté rádiové ticho investor a legendární short seller Michael James Burry kryptickým tweetem o investiční bublině a referencí na osmdesátkový sci-fi snímek Válečné hry.
Později vyšlo najevo, že jeho soukromý hedgeový fond Scion Asset Management drží, nebo přinejmenším ke 30. říjnu držel dvě prodejní opce předních AI firem – Nvidie a Palantiru. U Nvidie měla opce nominální hodnotou přibližně 187 milionů dolarů, u Palantiru 912 milionů dolarů.
Zdroj: TradingView, https://www.tradingview.com
Jenže nejde jen o trochu problematická investorská esa. Přehřátosti akciového trhu, poháněného neustálým růstem výdajů na umělou inteligenci, si navíc začal všímat i Mezinárodní měnový fond, britská centrální banka nebo šéf amerického Fedu Jerome Powell. A nervózních hlasů na trhu začalo přibývat.
Dokonce i velké investiční domy, v jejichž zájmu je spíš prodávat investorům vizi neustálého zhodnocování jejich portfolia, začaly otáčet. Generální ředitel Goldman Sachs David Solomon se na summitu globálních finančních lídrů v Hongkongu nechal nedávno slyšet, že „globální trhy možná čeká návrat do reality“.
„Je pravděpodobné, že v příštích dvanácti až čtyřiadvaceti měsících dojde k poklesu akciových trhů o deset až dvacet procent,“ uvedl Solomon. A není v tom sám. Šéf britské banky HSBC Georges Elhedery pro změnu na stejném eventu varoval před nesouladem mezi investicemi a příjmy, které momentálně vytvářejí firmy investující do umělé inteligence.
A pak je tu čerstvý krok německé Deutsche Bank, která napůjčovala miliardy dolarů takzvaným hyperscalerům, tedy technologickým firmám, které budují obří data centra poháněná explozivním růstem umělé inteligence a cloud computingu (typicky Amazon, Google a Microsoft).
Jen v posledních měsících například Deutsche Bank poskytla dluhové financování švédské skupině EcoDataCenter a kanadské firmě 5C.
Manažeři Deutsche Bank nyní dostali trochu strach a podle středečního článku ve Financial Times řeší, jak se zajistit proti riziku ztráty – například shortováním koše akcií souvisejících s umělou inteligencí nebo využitím finančních derivátů, kterými banka přenáší úvěrové riziko svých půjček nebo portfolia na investory, aniž by půjčky musela skutečně prodat (takzvané Synthetic Risk Transfer deriváty).
Strach není bezdůvodný. Datová centra byla ještě před pěti lety náročná specializovaná odvětví v nemovitostním byznysu s vysokými náklady na výstavbu i chod (zejména kvůli extrémním nárokům na chlazení) a dlouhou návratností. Zejména díky Samu Altmanovi z OpenAI je z nich však dneska páteř technologické ekonomiky.
Již v září přitom George Saravelos, vedoucí výzkumu v Deutsche Bank, ve své zprávě uvedl, že by se Spojené státy bez výdajů souvisejících s technologiemi letos nacházely v ekonomické recesi nebo alespoň v její blízkosti.
Jiná dřívější analýza téže banky zase varovala před rozdílem ve výši 800 miliard dolarů mezi příjmy z umělé inteligence a potřebnými investicemi do grafických procesorů a infrastruktury.
Situace tak trochu připomíná telekomunikační bublinu z počátku tohoto století, která praskla v roce 2001 a nervozita na trhu začíná být znát. Jen americký akciový index S&P 500 se za posledních pět dnů snížil o necelá dvě procenta, obě akcie shortované Burryho fondem pak za stejnou dobu o osm a půl (Nvidia) a jedenáct a půl procenta (Palantir).
Pro Nvidii to také znamená, že od svého nedávného historického maxima ztratila za pár dní minimálně 420 miliard dolarů tržní kapitalizace. S OpenAI silně provázaný Microsoft umazal šest procent.
Trhy často reagují zbytečně přehnaně, co je ale přinejmenším zarážející, jsou nezvykle vyostřené reakce byznysových lídrů na opačné straně barikády.
Když nedávno ve svém podcastu BG2 investor Bradley Thomas Gerstner konfrontoval šéfa OpenAI Sama Altmana s nepoměrem toho, kolik kapitálu jeho společnost slibuje na všechny strany a jak málo skutečně vydělává, dočkal se jen vyhýbavé odpovědi: „Zaprvé, vyděláváme mnohem víc než to. Zadruhé, Brade, pokud chceš prodat své podíly (v OpenAI), najdu ti kupce.“
Altman se vše nakonec pokusil vysvětlit tento čtvrtek, když v několikastránkovém tweetu mimo jiné uvádí: „Očekáváme, že letošní rok zakončíme s ročním obratem přesahujícím dvacet miliard dolarů a do roku 2030 porosteme na stovky miliard. V příštích osmi letech počítáme s investicemi ve výši přibližně 1,4 bilionu dolarů.“
Foto Profimedia
Neméně zvláštní byla také reakce generálního ředitele Palantiru Alexe Karpa v nedávném rozhovoru na CNBC. Karp v něm mimo jiné označil Palantir za nejdůležitější softwarovou společnost v USA, a tudíž vlastně i ve světě, která skutečně pomáhá běžným lidem. Velmi emocionálně se pak opřel do shortařů své firmy a specificky pak do Burryho.
„On (Burry) ve skutečnosti shortuje umělou inteligenci. Myslím si, že toto chování je nehorázné,“ prohlásil Karp a doplnil: „Není ani jasné, jestli nás shortuje. Pravděpodobně si jen říká: ‚Jak můžu dostat svou pozici ven a nevypadat jako hlupák?‘“
Pak tu máme dva další čerstvé komentáře do skládačky. Deník Financial Times ve středu ocitoval šéfa Nvidie Jensena Huanga, který na summitu o budoucnosti AI prohlásil, že „závod v oblasti umělé inteligence vyhraje Čína“.
Jako důvody uvedl nižší náklady na energie a volnější regulaci. Již několik hodin po události Nvidia Huangovo prohlášení zmírnila: „Jak již dlouho říkám, Čína je v oblasti umělé inteligence o nanosekundy pozadu za Amerikou,“ poupravil Huang své tvrzení s tím, že je podle něj zásadní, aby Amerika zvítězila tím, že se vydá vpřed.
V tomto kontextu je neméně zajímavé prohlášení, které zhruba ve stejné době na jiné akci – Tech Live konferenci pořádané americkým deníkem Wall Street Journal – uvedla a později opět zmírnila finanční ředitelka OpenAI Sarah Friar.
Ta prohlásila, že OpenAI se snaží pro své investice do špičkových čipů vytvořit ekosystém bank, soukromého kapitálu a také, což je nejzajímavější, takzvané federální záruky (Federal backstop), což je ve zkratce pojistka, která má zabránit zhroucení v případě krize, jinými slovy finanční záchrana americkou vládou.
Právě zmínka o federální záruce vyvolala nejen na sociálních sítích pořádné pozdvižení, takže ještě tentýž večer Friar v příspěvku na LinkedInu svůj postoj zmírnila.
„Použila jsem slovo záruky a to zamlžilo podstatu věci,“ napsala. „Jak ukazuje celý záznam mé odpovědi, chtěla jsem jen zdůraznit, že americká síla v oblasti technologií bude vycházet z budování skutečné průmyslové kapacity, což vyžaduje, aby soukromý sektor a vláda hrály svou roli,“ dodala.
Pravda je, že společnost OpenAI v posledních měsících uzavřela s jinými firmami dohody v hodnotě více než 1,4 bilionu dolarů, její oficiální tržby ale dělají zhruba třináct miliard dolarů, mnoho lidí si tak začalo klást otázku, jestli si vůbec taková firma může podobné závazky dovolit.
Zatím to matematicky nikomu příliš nevycházelo, pokud by se do toho ale skutečně vložila americká vláda a z budování AI infrastruktury se staly novodobé závody ve zbrojení, měli bychom neznámou v rovnici rázem vyřešenou.
Otázka, zdali se nacházíme v AI bublině, by pak minimálně na dost dlouho ztratila relevanci. Když totiž máte k dispozici neomezené množství peněz daňových poplatníků nejsilnější světové ekonomiky, hrajete najednou úplně jinou hru než všichni ostatní.
Problém je, že současná americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa, která má teď navíc úplně jiné problémy, nijak nenaznačuje, že by k takovému kroku byla ochotna. Trumpův poradce pro AI a krypto David Sacks to ve středu na sociální síti X vyjádřil dost jasně: „Žádná federální finanční pomoc pro AI.“
The post AI na rozcestí. Blíží se prasknutí bubliny, nebo začátek nových závodů ve zbrojení? appeared first on Forbes.
