Argentinský prezident Javier Milei je ve funkci už dva roky a tamním voličům se jeho neotřelý přístup k ekonomice ještě neomrzel. Naopak, jeho strana dokázala v nedávných parlamentních volbách oslovit více než 40 procent hlasujících, a prezident tak může ve svých razantních krocích pokračovat. Ty s nadšením sledují zahraniční i čeští investoři, s hrůzou pak tamní výrobci a někteří Argentinci.
Javier Milei nastoupil do čela druhé největší ekonomiky v Jižní Americe s tím, že zkrotí dekády rostoucí inflaci a statistiky ukazují, že se mu slib splnit podařilo. Sundat ji z meziročních více než dvou set procent na 31,8 procenta oslovilo mnoho argentinských voličů, kteří jeho straně hodili ve volbách do parlamentu hlas také díky lepšímu vybalancování státního rozpočtu.
Ve svých razantních opatřeních proto může prezident pokračovat – i přesto, že některá čísla se na rozdíl od inflace zhoršují a řada argentinských podnikatelů názor veřejnosti na jeho reformy nesdílí.
Pro organizaci ICIS se v září takto vyjádřil například Carlos Pérez, ředitel poradenské společnosti Fundación Capital z Buenos Aires, podle kterého se dosud slibovaná zlepšení neprojevila.
Některá odvětví jsou na tom podle Péreze hůře, než byla před prezidentovými reformami. Například chemický průmysl trpí nadbytkem, který rychle snižuje konkurenceschopnost argentinské průmyslové výroby.
Některá oficiální čísla navíc ani po dvou letech Mileiovy vlády uspokojivá nejsou – Mezinárodní měnový fond snížil prognózu letošního hospodářského růstu Argentiny na čtyři a půl procenta z pěti a půl procenta, index spotřebitelských cen stále razantně roste a výroba v druhém kvartálu meziročně spadla o 0,1 procenta.
„Statisticky vzato je pokles výroby zanedbatelný. Přidal se však k dalším makroekonomickým ukazatelům, u nichž se v této fázi od nástupu Mileie do úřadu očekávaly mnohem lepší výsledky. Pokud chce vláda udržitelně napravit ekonomiku, bude po říjnových volbách možná nutné přehodnotit situaci a provést sebekritiku,“ míní Pérez.
Foto Wikimedia Commons (Public domain)
K tomu ale zřejmě nedojde, protože ani Milei, ani řada podnikatelů, kteří ho podporují, nevidí současné směřování Argentinské republiky jako problematické. Třeba generální ředitel brazilské Nubank David Vélez pro médium Buenos Aires Times zmínil svůj názor, že „rychlost, s jakou se situace v Argentině mění, ohromila naprosto všechny.“
„Nyní, když se situace zlepšuje, v Argentině opět zrychlujeme. Úvěrové podmínky se výrazně zlepšily a díky větší předvídatelnosti – pokud jde o inflaci a úrokové sazby – se cítíme pohodlněji při poskytování dalších úvěrů,“ dodal André Chaves, vedoucí brazilské pobočky finanční platformy Mercado Pago.
Menší nadšení však sdílejí ti, kterým Mileiovy kroky podnikání značně znepříjemnily – a to jsou mnohdy přímo Argentinci. Například přes osmdesát let stará rodinná firma Lumilagro musela před osmnácti měsíci kvůli reformám zhasnout svou sklářskou pec a postupně se zbavila stovky ze svých 160 zaměstnanců.
Za nynějším strádáním některých argentinských firem stojí deregulace, kterou prezidentský bojovník za ekonomickou svobodu dlouhodobě sliboval. S jejím rychlým zavedením se na tamním trhu najednou objevily mnohem levnější importy, kterým domácí podniky nejsou schopny konkurovat.
Problém má i argentinské peso, které se rozhodl stabilizovat americký prezident Donald Trump „záchranným balíčkem“ ve výši čtyřiceti miliard dolarů. Jihoamerické zemi, která má dlouhodobé finanční problémy, by měl pomoci s nedostatkem volné rezervy v amerických dolarech.
Mileiovy devizové reformy pak vyvolaly nejhorší vlnu firemních bankrotů od roku 2020 a trh vázaný na dolar podle Josého Antonia Molina, zástupce ředitele agentury Moody’s v Argentině, prakticky zmizel.
Foto Wikimedia Commons (Public domain)
Bankroty firem se mezitím projevily na číslech nezaměstnanosti, která se dostala na téměř osm procent, tedy nejvýše za poslední čtyři roky. Čtvrtina zaměstnaných zase pracuje „přes moc“, za což je považováno, že v zaměstnání stráví více než 45 hodin týdně.
Ne všem se přitom daří špatně – ty vrstvy společnosti, kterým reformy prospěly, dokázaly v jihoamerické zemi vytvořit spotřebitelský boom. Jen na začátku roku 2025 vzrostly prodeje nových aut o 84 procent a prodeje realit si připsaly růst o 66 procent.
Na druhé straně stojí ti, kterým ekonomické změny život nezlepšily. Protestů proti škrtům ve vzdělávání a v pediatrické péči se letos v září zúčastnily desítky tisíc lidí. Dalších protestních akcí se účastní zejména argentinští senioři.
Demonstranty už několikrát rozehnala police, která po důchodcích střílí gumové projektily a slzný plyn. Bezpečnostní složky se podle organizace Reportéři bez hranic zaměřují také na novináře, kterým během potlačování protestů ničí techniku a fyzicky je napadají.
Kameny pak po prezidentovi házeli letos v srpnu naštvaní Argentinci v reakci na údajnou korupční kauzu jeho sestry. Ta si podle uniklé nahrávky Diega Spagnuola, šéfa Národní agentury pro osoby se zdravotním postižením a blízkého spojence Mileie, měla vzít podíl z vládních zakázek určených na pomoc lidem se zdravotním postižením.
Ze současné ekonomické situace v Argentině však těží zahraniční investoři – a mezi nimi i ti čeští. Ti do země vyvážejí zboží za zhruba padesát milionů dolarů ročně, podnikání jim však ztěžuje chybějící pobočka CzechTradu, která v zemi vydržela od otevření v roce 2013 pouze dvě léta.
I tak ale do Argentiny míří nebo se vracejí některé české společnosti. Mezi ty patří i Pilsner Urquell, jehož pivo tam letos začala distribuovat společnost Slon Certificate. První dovezené sudy Argentince nadchly a rychle je vykoupili, tuzemský pivovar proto do země poslal další várku dvojnásobnou.
Foto The White House, Wikimedia Commons (Public Domain)
Vyjadřovat se k tomu, jaký má na její podnikání vliv argentinský prezident a jeho reformy, ale společnost nechce. „Těší nás, že jsou naše piva oblíbená na téměř všech kontinentech světa, ekonomickou ani společenskou situaci v jakékoli zemi nám ovšem nepřísluší komentovat,“ říká Václav Rokyta z Plzeňského Prazdroje.
Liberalizace trhu i měny či daňové reformy pak vábí nejen české investory. Zmírnění dovozních kontrol pochválil Alexander Seitz, předseda představenstva společnosti Volkswagen Jižní Amerika, a Mileiovy kroky přilákaly i firmy z Číny.
Třeba společnost Ganfeng Lithium oznámila významný projekt na extrakci lithia ze slané vody a celkově komunistický stát realizuje v Argentině projekty za čtrnáct miliard dolarů. Přestože Milei ve své volební kampani čínský komunistický režim kritizoval, teď ho označuje za „velmi zajímavého obchodního partnera“.
The post Argentincům se řez rozpočtu zalíbil. Některé však Mileiovy reformy nenadchly appeared first on Forbes.
